Po měsíci dobrovolnické práce v lezeckém hostelu v Aricu a skvělého lezení jsem se rozhodla, v rámci bližšího poznání přírodních krás ostrova, vyrazit na 5denní trek po jedné z nejznámějších místních stezek GR 131. Tato dálková trasa pro pěší prochází všemi ostrovy Kanárského souostroví a na Tenerife má délku 89 km a jméno GR 131 Camino Natural Anaga-Chasna. Slibuje poznání rozmanitého prostředí ostrova, od lesního ekosystému až k vulkanické krajině. Podrobný intinerář (v angl.) se můžete dočíst na těchto stránkách. My jsme se jím však jen inspirovali a rozhodli se pro drobnou změnu trasy, kdy jsme ušli kolem 70 km. Nijak jsme si to ale neulehčili, spíše naopak. Stezka GR 131 totiž vede po náhorní plošině po okraji národního parku El Teide, my jsme však zamířili přímo do jeho středu, až na vrchol nejvyšší hory celého Španělska, na Pico de Teide (3 718m n.m.).

19. – 23. ledna 2017

1.den:   La Esperanza (Las Rosas) – Las Calderetas – 10 km

S mým parťákem Honzou, se kterým jsme se poznali v hostelu v Aricu před pár dny, mám sraz na nádraží ve městě La Laguna. Autobusem se pak dopravíme do ospalého městečka La Esperanza. Odtud vycházíme pozdě odpoledne na první etapu naší cesty, plánovanou na 5 km ke státnímu kempu Las Calderetas. V kempu však nejsou v tomto období otevřené ani WC, proto se rozhodneme pokračovat a zkrátit si tak kus cesty plánované na zítřek. Kempujeme na divoko v lese mezi Las Calderetas a Las Sietes Fuentes.

Trasa našeho 5denního treku: červená barva. Oficiální trasa GR 131: modrá barva.

2. den:   Las Calderetas – La Caldera – 23 km

Druhá etapa se zdá být zpočátku nekonečná. Je sychravo, mlha a vlhký chlad nás nutí k neustálému pohybu. V podstatě celý den se prochází jehličnatým lesem borovic kanárských. Několik otevřených výhledů do okolí dostanete až v poslední části této trasy. Při dobrém počasí můžete vidět majestátní sopku Pico de Teide a barevná městečka pod vámi v údolí. Nocujeme v kempu La Caldera, kde máme rezervaci. Kromě jednoho dalšího kempaře tu jsme uplně sami, není tu žádné WC a malý pramínek vody teče opodál z jakési improvizované studánky.

Celý den budete procházet jehličnatým lesem, můžete si tak vychutávat vůni kanárských borovic, ale výhledy do kraje až v poslední části trasy.

3. den:   La Caldera (Orotava) – El Portillo – 10 km

Nocování v kempu La Caldera (1250 m n.m.) jsme spojili s návštěvou městečka La Orotava, které je právem označováno jako jedno z nejhezčích měst Tenerife. Nahoře v kempu byla ráno značná zima (kolem 3°C), zato když jsme sjeli 10 km autobusem dolů, ocitli jsme se rázem o 1 000 výškových metrů níže a začali ze sebe svlékat vrstvy oblečení až do triček.

Orotava – jedno z nejhezčích městeček Tenerife

 

Odpoledne sbalíme stále mokrý stan po nočním dešti a vyrážíme blíže k El Portillo návštěvnickému centru, které je už uvnitř národního parku El Teide, kde je kempování zakázáno. Hodně se rozpršelo, stavíme stan někde asi 3 km před El Portillo v lese u stezky. Je zima, sychravo, doufáme že se počasí umoudří, protože zítra míříme na sopku Pico de Teide (3718 m), nejvyšší bod Tenerife.

4. den:   El Portilllo – Refugio Altavista na Pico de Teide – asi 15 km (přyvýšení cca 1 300 m)

V návštěvnickém centru v El Portillu (1980 m) se dozvídáme, že nejkratší trasa nahoru k refugiu Altavista (3260 m) je zavřená a musíme tak zvolit delší variantu přes Montaňa Blanca. Vzhledem k tíži mého batohu a bolavému kolenu se rozhodnu pro jinou možnou variantu – svést se pár kilometrů stopem (běžně využívaný způsob dopravy na Tenerife) a začít tak stoupat nahoru až od oficiálního parkoviště pro refugio. Zkrátila jsem si tak výšlap o 2 hodiny a s Honzou se opět potkávám nahoře na chatě. Rezervaci doporučuji provést alespoň týden dopředu, pokud trváte na konkrétním datu. Teplé oblečení je podmínkou, protože v této nadmořské výšce fouká silný vítr kolem 50 km/h. a teploty se pohybují v bodech mrazu. My měli štěstí na počasí, vítr foukal jen 35 km/h. a teplota v noci a ráno při východu slunce se pohybovala kolem – 5°C. Týden předtím však byly teploty na vrcholu kolem – 15°C!

Západ slunce od Altavista refugia se zajímavým fenoménem stínu sopky Pico de Teide (3 718 m).

5. den:   Refugio Altavista (3 260 m) – vrchol Pico de Teide (3 718 m) – Las Caňadas visitors centre (2 200 m)

Vstáváme v 5 hodin ráno, v 6 hodin míříme k vrcholu nejvyšší hory Španělska Pico de Teide. Výstup nahoru trvá asi 1,5 hodiny, nejnáročnější část je výstup od refugia k lanovce zejména, když stezku pokrývá ušlapaný sníh. Správa parku někdy za těchto podmínek národní park uzavře a nebo je výstup možný pouze na vlastní nebezpečí jako to bylo i v našem případě. Výstup od lanovky k vrcholu pak už trvá pouze 30 min. a je sice strmý, ale technicky nenáročný. Těžký batoh si můžete nechat ležet u lanovky a vyzvednout si ho při návratu. První návštěvníci přijíždějící lanovkou se tu začnou trousit až po 9. hodině ranní.

ten (43)

Výhled z nejvyšší hory Španělska při východu slunce opravdu stojí za to! Před silným větrem se můžete schovat za kameny a tepleji bude i kolem fumarol vypouštějících horké sirné plyny.

Velice hezká je stezka dolů od lanovky kolem druhého vulkánu Pico Viejo (3 135 m). Dále máte několik variat k sestupu, já jsem využila stezku č. 23 směrem ke známé skalní formaci Roques de García. Pokud jdete svižným krokem, dostanete se tak dolů na silnici k návštěvnickému centru za 4 hodiny. V 16 hod. pak kolem projíždí autobus – jeden směrem na jih ostrova, druhý na sever.

Sestup z nejvyšší sopky Španělska Pico de Teide (3 718 m) s výhledem na nižší sopku Pico Viejo (3 135 m). Za příhodných podmínek si můžete užít i pohledy na okolní ostrovy Gran Canaria a La Gomera.

 

Praktické info:

Značení:

Trasa GR 131 Camino Natural Anaga-Chasna je velmi dobře značena, nemusíte se tedy bát, že se ztratíte. My jsme si vystačili pouze s mapou v chytrém telefonu v aplikaci Maps.me, i když nemá barevně značené turistické stezky a vrstevnice jako má mapa od Seznamu.cz.

Počasí:

Na Tenerife není velký rozdíl mezi letními a zimními teplotami. Záleží však hodně na nadmořské výšce. Na pobřeží u moře může být 25 °C, ale stačí vyjet o 10 km výše a teplota klesne i o 10°C. Zejména v noci tak může být ve vyšších nadmořských výškách velice chladno. I já jsem tak na vlastní kůži zažila, že je nejvyšší čas vyměnit můj 8 let stařičký spacák za nový.

Clima-e-meteo-a-Tenerife

Průměrné roční teploty na Tenerife

Kempování:

Na Tenerife není volné kempování oficiálně dovoleno. Pokud se však budete chovat tiše nebo budete na odlehlém místě, není problém přenocovat. Zanechte po sobě, prosím, místo čisté a v co nejpůvodnějším stavu. Odpadky byly hlavním důvodem zákazu kempování mimo oficiálně vyhrazená místa. Na Tenerife existují dva druhy kempů – soukromé (placené) a státní (zdarma). Na státní kempy je třeba mít rezervaci. Zde si můžete vybrat a bezplatně zarezervovat státní kemp. Prokážete se potom svým průkazem totožnosti. Nicméně podle zpráv i od jiných cestovatelů tyto rezervace (alespoň tedy v zimním období) nikdo nekontroluje. Není se ani čemu divit, v kempu s kapacitou 50 míst jsme byli skoro sami.

Rezervace přenocování na Refugio Altavista:

Rezervaci můžete provést na stránkách národního parku El Teide. Noc v Altavista Refugiu stojí 21 euro a je třeba se nahoře u personálu prokázat svým průkazem totožnosti. V době Vánoc bývají místa na chatě rychle vyprodána, zvažte tedy včasnou rezervaci. Chata je celkem útulná se splachovacími záchody, vybaenou kuchyňkou, tekoucí vodou a dokonce WiFi! Vstupní hala je otevřena od 11 hod., ale na otevření kuchyňky a WC si musíte počkat do 17 hod. Většina lidí míří k vrcholu Pico de Teide na východ slunce, colž zabere asi 1,5 hodiny. Chatu musíte opustit nejdéle v 8 hodin, protože potom až do 11 hodin zavírá. Pokud spíte zde v refugiu, nepotřebujete povolení ke vstupu na vrchol. Stihnete se totiž z vrcholu k lanovce vrátit ještě před 9. hodinou ranní, kdy se uvádí lanovka do provozu a stážci parku začnou kontrolovat povolení. Ta můžou být až na 2 měsíce dopředu vyprodána. Jiná varianta jak se povolení vyhnout je vyrazit na vrchol kolem 4. hodiny ráno od parkoviště. Stihnete tak východ slunce a budete mít i celkově delší den díky rannímu vstávání 🙂

Ostatní ubytování na Tenerife:

Ubytování můžete výhodně sehnat v hotelech i hostelech přes www.booking.com. Chcete-li více soukromí za méně peněz, můžete také využít mojí slevy 725 Kč pro vaši první rezervaci na stránkách www.airbnb.com.

Pitná voda:

Na většině míst Tenerife má voda nedobrou pachuť. Je to proto, že voda tekoucí z kohoutků pochází z moře a prochází desalinací. Ve výše položených oblastech a na severu ostrova se můžete setkat s chutnější vodou a to proto, že zde existují sladkovodní prameny. (*upřesnění viz komentář níže) Během našeho treku jsme nabírali vodu do zásoby v kempu Las Calderetas, u Las Sietes Fuentes, u kempu La Caldera, v Orotavě, v El Portillo (v restauraci na WC) a v Altavista refugiu (po převaření).

Sdílet tento příspěvek

5 komentářů “5 denní trek přes Tenerife, aneb Od moře až na nejvyšší horu Španělska Pico del Teide

  • Lído, musím tě pochválit za dva články o Tenerife a hezký fotky. Tenhle ostrov nazývám osm let domovem a popravdě nemíním na tom nic měnit, když vidím, jak to vypadá v okolním světě.

    / Měl bych technickou poznámku k tvýmu textu. Nejedná se o nic víc ani míň, než o pitnou vodu. Jde o celkem zajímavou věc.

    Kohoutková voda na je Tenerife plně pitná. Běžně ji piju, balenou vůbec nekupuju. Její chuť tady (jih, Las Americas) není vůbec špatná a na severu ostrova určitě není horší (v řecký Argolidě a na jihovýchodě Malorky, kde jsem kdysi žil, byla voda hrozná, ta se opravdu nedala pít). Pitná voda na Tf nepochází z odsolování mořský vody – to by potom neměla vůbec žádnou chuť, ale z „galerias del agua“. Jsou to drenážní spádový tunely proražený v horských masívech v místech, kde je konstantní přítomnost podzemní vody (na severních úbočích dost prší, k tomu
    denní přítomnost oblačnosti, voda kondenzuje na dlouhých jehlicích kanárijských borovic, odkapáva a vsakuje se). Tyhle tunely byly proráženy hlavně v průběhu padesátých létech minulýho století. K tomu tady existuje rozvětvená síť kanálů a akvaduktů, který obtáčí celý ostrov v několika úrovních a občas vedou v neuvěřitelných místech, kam se člověk bez lana a skob bojí i jen vyškrábat. Staří borci je kdysi vymlátili ve skalách dynamitech, zavěšeni na lanech. Kanály vedly primárně vodu ze severu ostrova na jih. Většina z nich je dodnes funkčních.

    Celý ostrov mám mnohokrát projetý a s nepříjemnou chutí kohoutkovky jsem se snad ještě nesetkal. Arico a jeho okolí znám málo. Je možný, že tamní zóna je zásobená vodou z podzemní galerie, která má vyšší obsah některých minerálů, což může spůsobovat tu nepříjemnou chuť. Voda z galerií nejde do kohoutku přímo, ale prochází předtím normálně přes úpravnu, kde ji přinejmenším filtrují a chlórují.

    Když budete příště na Tenerife a uvidíte někde v horách v lese tunel do skály a jak z něj valí voda, víte už o co se jedná. Ty tunely jsou často opatřeny mříží, aby tam nemohli líst zvědavci. Je to bez dýchací filtrační masky nebezpečný, bývají tam toxický plyny (oxid uhličitý ve vyšších koncentracích, metan, oxid uhelnatý snad bez hoření ani ne). Byly tady už případy úmrtí takových tunelových zvědavců.

    /Podezírám starý kanárijský borce, kteří tunely dřív proráželi a neměli příslušný detektory ani dokonalý masky, že používali k detekci plynů KANÁRY na bidýlcích http://ww1.ceskepodzemi.cz/kanar-nejlepsi-pritel-hornika/ Tady jsou ještě dva adrenalinový linky, pokud byste se příště rozhodli prozkoumat některý ze starých akvaduktů. V případě Masca -Los Gigantes maximální opatrnost. Jištící skálolezecký prostředky se tam na pár místech velmi hodí. Kanál má snad sto let a na některých místech vypadá, že musí každou chvilku vypadnout ze skály. Drolí se, výztuž je obnažená, drží jakoby na ničem, VISÍ ve vzduchu 😉

    Známá OKNA Guimaru http://www.wildcanarias.com/ventanas-de-guimar-tenerife/

    Z Mascy do Los Gigantes tunely a akvadukty http://www.wildcanarias.com/canales-de-teno/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *