Kanada poprvé – na Working Holiday Visa (2014-2015)

Po několika měsíčním pracovně-cestovním pobytu v USA, roku na Novém Zélandu a pár měsíců v UK, musela nutně přijít na řadu i návštěva Kanady. Roku 2014 jsem dostala Working Holiday Visa a přesně na Canada Day (= výročí nezávislosti Kanadského státu) dne 1. července 2014 přistávám v Calgary, hlavním městě provincie Alberta.

 

Celý článek o mém úžasném roku v Kanadě si můžete přečíst na stránkách internetového deníku iDnes.

Stručné shrnutí mého pobytu v Kanadě:

Červenec 2014 – práci jsem si nalezela asi 2 měsíce předem na internetu v jednom hotelu v NP Banff, absolvovala přijímací pohovor přes skype, abych pak brzy zjistila, že zde určitě pracovat nechci a po 3 dnech nastoupila do nové práce v hotelových apartmánech v blízkém městečku Canmore

Srpen – po měsíci stereotypní práce v hotelu se přemisťuji pracovat do vyhlášené místní restaurace Grizzly Paw, stěhuji se také do nového podnájmu, do studeného basementu, kde se však cítím jako ptáče v kleci a vydržím zde pouze měsíc

– kupuji si v Kanadě celkem nezbytné auto – rozhoduji se pro sedmimístný van Dodge Caravan a provádím za pomoci kamarádů přestavbu na obytnou verzi a od září se můžu těšit ze svého nového „mobilního domova“ a na východy a západy slunce z kteréhokoli místa si zamanu. Zpět do podnájmu mě vyhání až mrazy kolem – 20°C na konci října (a bylo na čase, protože v listopadu klesly teploty až na -35°C:) )

Listopad, prosinec stále pracuji v Grizzly Paw restauraci, bydlím v podnájmu v Canmore

Leden 2015 jsem uznala jako vhodný měsíc na prohřátí kostí a odjela jsem procestovat exotickou Kostariku

Únor až duben – pracuji zpět v Grizzly Paw restauraci, bydlím v podnájmu se svými kamarády u jednoho fajn bláznivého Švýcara, stále chodím 4-6 krát týdně lézt na lezeckou stěnu v místním sportovním komplexu Elevation Place, do posilovny, plavat a na workoutové hodiny, čímž spaluji přebytečné kalorie nabrané přes den v mé práci v kuchyni v restauraci 🙂

 – v květnu přichází konečně i do Kanadských Skalistých hor jaro a já se opět stěhuji bydlet do svého „pojízdného domova na kolečkách“, také začínáme lézt po skalách venku a chodit na turistiku po okolních nádherných horách

– na konci června končí platnost mého pracovního povolení na WH visa a já se pomalu loučím s Canmore

Červenec strávím ještě lezením v okolí Canmore, 2 týdenní návštěvou mých známých v jižní Albertě a pak už vyrážím na svoji vysněnou cestu na Aljašku! (o tom v příštím příspěvku)

Srpen – září – cestování po Aljašce a východní Kanadě

Říjen – listopad užívání si plnými doušky zbytku času na turistická víza v Canmore a 2 dny před mými narozeninami odlet do Bogoty na moje půl roční cestostování po Jižní Americe

---

V Kanadě jsem strávila celkem 17 měsíců (2014-2015)

12 měs. práce na Working Holiday visa, 5 měsíců cestování na turistická víza

– z toho jsem bydlela v podnájmu 8 měsíců (přerušovaně), 1 měsíc cestovala po Kostarice a 8 měsíců bydlela a cestovala ve svém obytném autíčku

---

Pobyt v Kanadě byl pro mě jakýmsi zlomovým obdobím mého života. Zakusila jsem pocit svobody a volnosti v rozlehlé kanadské zemi, objevila opravdové kouzlo baťůřkářského cestování na vlastní pěst na Kostarice – na mé „dovolené od kanadské zimy“, posunula svoje stravovací návyky směrem k bezmasé stravě, začala si více uvědomovat duchovní hodnoty lidského života. Po dalším půl roce baťůřkářského cestování po Jižní Americe se po 2 letech vracím domů do České Republiky a nastává jedno z mých nejhorších období – nepochopení se strany svých vrstevníků, rozcházení se s nimi v životním stylu a hodnotách, neshody s rodiči, odpor k okolnímu všeobjímajícímu konzumu a vnímání napjaté společenské situace ohledně uprchlíků ze Sýrie. To vše ještě více prohloubilo moji rozpolcenost, zda zůstat v ČR a začít žít „normální život“ (najít si práci, podnájem/hypotéku a nadávat na politiku) jako všichni ostatní, nebo zda udělat se svým životem ještě něco jiného a pokračovat v hledání… V hledání štěstí, vyššího smyslu života a celkové spokojenosti … aby si člověk kdykoli mohl říct „Dobře jsem žil, dnes můžu tedy šťastně zemřít.“ 🙂

„Žij každý den naplno! Nikdy nevíš, jestli to není Tvůj poslední!“

A kdyby to opravdu byl náhodou ten poslední, třeba se hodí pojištění od Axa Assistance se slevou 50% 🙂 Né, samozřejmě si dělám srandu 🙂 Jen chci připomenout, že budete do Kanady potřebovat pojištění a sjednáním si ho přes moje stránky mě i zároveň drobně podpoříte a budou moci vznikat další šikovné články 🙂

Čtěte také pokračování o pár lety později:

• Blog ze života v Kanadě – Kanadské listy (2018)
• Blog ze života v Kanadě – Zápisky z kanadských hor (2019)