Vítejte u pokračování série článků z mé „cesty na sever“, z Kanady až na Aljašku a zpět. Celou trasu, kterou jsem projela, můžete vidět na mapce výše.

Jelikož jsem ji celou absolvovala sama, někdy byla dosti zdlouhavá. A i když jsem introvertního založení a vždy se nějak zabavím, sezení na volantem se někdy zdálo nekonečné. Ráda totiž také chodím po horách a jsem nadšená fotografka přírody a delší pobývání v uzavřeném prostoru není nic pro mě, ať už se jedná o byt, dům nebo auto. Navíc, když např. na dalekém Yukonu nechytnete žádný signál na radio, nezbývá než si nějakou zábavu najít a přečkat nutné kilometry.

⇒ tip: Já jsem si stáhla od kamaráda audioknihy (tenkrát jsem ještě netušila, jak se mi budou hodit, takže díky Honzo!) a cesta mi hned utíkala rychleji a ještě jsem měla dobrý pocit smysluplně stráveného času. Navíc, když posloucháte např. Bílého tesáka od Jacka Londona, popisujícího dobu zlaté horečky na Yukonu, a vy jste přímo v těch končinách, kde se děj odehrává, dává to poslechu zcela jiný autentičtější nádech 🙂

Další možností audio zábavy je poslouchání off-line podcastů. Ale o tom až někdy příště, třeba v samostatném článku. Teď už se pojďme podívat, kam jsem směřovala dále z Yukonu na své „cestě na sever“.

  • 1. díl seriálu o Aljašce si můžete přečíst zde:  Aljaška I. – Moje cesta na sever z Kanady po Alaska HWY
  • 2 díl je tento: Aljaška II. – “Zlatý okruh” aneb Po stopách zlatokopů a medvědů
  • 3. díl: Aljaška III. – Záliv Prince William Sound + Kenai poloostrov
  • 4. díl: Aljaška IV. – Anchorage a Denali NP
  • 5. díl: Aljaška V. – Katmai NP – Brooks camp, království obrovských medvědů

Aljaška II. – “Zlatý okruh” aneb Po stopách zlatokopů a medvědů

Tzv. „Zlatý okruh“ (The Golden Circle Route, mapa viz výše) je trasa 600 km dlouhá mezi městy Whitehorse – Skagway – Haines – Haines Junction – zpět Whitehorse (a nebo v opačném směru, chcete-li). Zabere vám 3 – 6 dní v závislosti na délce vašich zastávek. V případě absolvování populárního treku Chilkoot trail počítejte s 3-4 dny navíc. Celý okruh je tvořen třemi dálnicemi: Alaska HWY (č.1), Klondike HWY (č. 2) a Haines HWY (č. 3), s tím, že mezi Skagway a Haines se přejíždí trajektem. Okruh dostal svoje jméno na památku obětem zlaté horečky (Klondike Gold Rush) v letech 1896-1899, kdy tudy až na sever do Dawson City putovalo na 100 000 dobrodruhů, kteří toužili zbohatnout. Velmi vydařené dokumentární projekce a expozice fotografií a předmětů najdete v muzeích ve Whitehorse a zejména v historickém městečku Skagway. Pojďme se tedy nyní podívat krok za krokem, co vás zajímavého čeká, vydáte-li se na tento „Zlatý okruh“.

„Zlatý okruh“ –  po stopách zlatokopů (městečko Skagway) …

… a po stopách medvědů (městečko Haines).

1) Whitehorse

Na „Zlatý okruh“ jsem se napojila po Alaska HWY (č.1), přes Whitehorse. O tomto hlavním městě Yukonu, jsem napsala několik řádek již v předchozím článku Aljaška I. – Moje cesta na sever z Kanady po Alaska HWY. Nahlédněte tedy prosím tam. Pokračovala jsem z něj do Haines Junction a zde jsem se napojila na Haines HWY (č.3) a směřovala na jih do Haines. Jela jsem tedy tento okruh proti směru hodinových ručiček, protože teprve v Haines Junction v návštěvnickém centru jsem se pro tento okruh rozhodla. A nelitovala jsem, i když mi počasí moc nepřálo. Tato trasa opravdu stojí za to! Nicméně, pokud pojedete ze směru Kanady, doporučuji začít z Whitehorse (respektive odbočka se nachází 20 km ještě před Whitehorse) a pokračovat po směru hodinových ručiček okruhu.

Můžete zajet až do Whitehorse, zastavit se v návštěvnickém centrum pro informace, doporučuji také doplnit zásoby jídla a vody (pozor na jablka, rajčata a citrony – ty mi na hranicích zabavily). Poté se vraťte po Alaska HWY 20 km zpět a tam naleznete odbočku na Klondike HWY (č.2). Také si můžete trochu zkrátit cestu a uhnout z Alaska HWY ještě 86 km před Whitehorse na HWY č. 8 u Jakes Corner. Budete tak projíždět malebnou oblastí mezi jezery a napojíte se na Klondike HWY v obci Carcross.

⇒ tip: Kdo četl můj první díl o Aljašce, už ví, že si v návštěvnických centrech můžete opatřit brožurku od společnosti Bell´s Travel Guides (zdarma). Obsahuje mimo jiné mapy, informace o zajímavých místech a několik slevových kuponků. Mapky s popiskami jednotlivých zastávek na Klondike HWY a Haines HWY si můžete stáhnout také zde na mých stránkách – otevře se kliknutím na jednu z ikonek:

2) Carcross

Klondike HWY (č.2) spojuje města Skagway a Dawson City. My se po ní však vydáme na jih z Alaska HWY (č.1) a první obcí zde bude Carcross. Je malá, ale přesto stojí za zastavení. Ještě před obcí najdete „nejmenší poušť světa“, která i přesto že se může pochlubit písečnými dunami, není pouští v pravém slova smyslu díky vysoké vlhkosti ovzduší. Tato písčitá oblast vznikla ústupem ledovce a následně vyschnutím ledovcového jezera.

V obci Carcross můžete navštívit muzeum místního rodáka Skookum Jima, který poprvé našel na Klondike River se svými společníky  16.8.1896 zlato. Tím se odstartovala celá známá éra největší zlaté horečky všech dob.

Carcross desert – nejměnší poušť světa

Skookum Jim, první zlatokop na Klondike River, se narodil zde v Carcross.

Doporučuji udělat si v této vesničce zastávku také třeba na výbornou zmrzlinu v místní cukrárně. Sběratelé turistických razítek (do Yukon pasu – viz článek Aljaška I.), zastavte se na místní poště, kde dostanete hned několik obrázků najednou a můžete zakoupit i krásné poštovní známky se sobem. Obec se totiž původně jmenovala Cariboo Crossing než se název zkrátil na Carcross. Vykoupat se můžete v malém indoorovém bazénu za 2 CAD, kde bohužel nejsou sprchy. Opravdoví otužilci se můžou smočit v jezeru Bennett Lake.

⇒ tip na spaní: Pokud spíte v autě a budete se při večerním pikniku u jezera chovat tiše (kolem jsou obydlené domky), můžete zde zůstat stát i přes noc. Odměnou vám bude krásný ranní výhled na obrovské Bennett Lake a také možnost využít čisté WC hned u dřevěné platformy. Toto piknikové místo najdete vzadu mezi rodinnými domky, kde je i betonová nájezdová plocha pro čluny.

Spaní v autě u Bennett Lake. Dřevená platforma s piknikovými stoly a dvěma červenými WC boudičkami.

Na písčitém břehu ledovcového jezera Bennett si pak můzete dát třeba ranní jogu.

⇒ túry do hor: Potřebujete-li protáhnout nohy po dlouhém sezení v autě, můžete vyrazit na některý z kopců v okolí. Já jsem se poptala v informačním centru a následně vyrazila už pozdě odpoledne na Mt. Hero. Vyběhla jsem z časových důvodů jen k prvnímu výhledu, který se mi asi po 1 hodině rychlé chůze otevřel od starého dřevěného stožáru lanovky, která sloužila pro těžbu stříbra. Přes Mt. Hero vedou také populární stezky pro horská kola, které pokračují po okolních kopcích, které jsou pro tento typ sportu ideálním prostředím. Také zde najdete mnoho dalších příležitostí k túrám na vrcholky nižších hor, ale přesto s krásnými výhledy do kraje. Inspirovat se můžete např. na těchto dobře přehledných stránkách. Pokud máte více času a rádi chodíte po horách, určitě okolí Carcross a Skagway stojá za prozkoumání a strávení více času po okolí!

Výhled z Mt. Hero trail na Tagish Lake za Carcrossem

3) Skagway

Z Carcrossu se po 100 km dostanete po Klondike HWY do Skagway. Na této cestě budete projíždět třemi územími. Carcross se nachází na Yukonu, dále sem zasahuje cíp Britské Kolumbie, skrz kterou pojedete asi 30 km, až dojedete na hraniční přechod zvaný Fraser mezi Kanadou a Aljaškou. Celníci vybírali jednorázový poplatek za vstup do země 6 USD.

Ujistěte se, že máte platná turistická víza pro obě země – ETA pro Kanadu, ESTA pro USA.

Historické městečko Skagway má stále stejné vzezření jako tenkrát za dob “zlaté horečky”. O této největší migraci za zlatem v dějinách lidstva toho už bylo napsáno hodně. A není se čemu divit. Tato fascinující éra vypráví dramatické příběhy lidí, kteří se nebáli vydat za svým štěstím, za dobrodružstvím a za splněním svých snů. Málokdo nakonec nalezl opravdové zlato, nicméně někdo zbohatl jiným způsobem, jiný našel svoji osudovou lásku a usadil se zde, někdo se vrátil chudý domů. Mnoho jich tu však také zahynulo, ať už v horách, na řece nebo při salonových šarvátkách.

Městečko Skagway zůstává stejného vzhledu jako tenkrát v letech 1896 – 1899 za dob „zlaté horečky“.

Zpráva o tom, že bylo 16.8.1896 na říčce Klondike u Dawson City na Yukonu nalezeno zlato se rozšířila do Seattlu, San Francisca a zbytku USA až o 2 roky později. Přesto se lodě začaly plnit prospektory nedočkavě mířícími na sever zkusit svoje štěstí. Hlavním přístavem se stalo malé městečko Skagway. Odtud bylo třeba překonat nebezpečné vysoké hory a dostat se k Bennett Lake na druhé straně hor. To bylo možné dvěma způsoby – přes horské sedlo Chilkoot Pass nebo přes White Pass. Cesta přes White Pass byla kratší, ale zato mnohem nebezpečnější díky místním přepadávajícím banditům. Většina prospektorů se tak vydala přes Chilkoot Pass. Na kanadských hranicích byl každý zkontrolován, zda vlastní požadované zásoby, aby přežil tuhou zimu v horách. Na osobu tak připadalo 900 kg potravin, které musely být transportovány vlastními silami nebo za pomoci koňů či oslů. Celé zástupy pak mířili nahoru do hor, kde spousta lidí i zvířat zahynula vyčerpáním, umrznutím či zasypáním lavinou. Ti, co přežili zimní přechod hor však ještě neměli zdaleka vyhráno. Na druhé straně hor si museli svépomocí postavit vory a dostat se přes jezero Bennett Lake do města Whitehorse, a odtud dále po řece Yukon River až do Dawson City. Mnozí z nich stavěli plavidla a sjížděli řeku vůbec poprvé. Nedostatek zkušeností a jarní rozvodněná řeka Yukon River se stala mnohým z nich osudná. Tuto celkem 800 km dlouhou pouť od Skagway do Dawson City tak ze 100 000 jedinců dokončilo pouhých 40 000!

Zástupy tisíců a tisíců lidí stoupaly prudce nahoru na Chilkoot Pass.

Skagway a okolí bylo vyhlášeno jako Klondike Gold Rush National Historical Park, který je pod americkou Správou národních parků. V návštěvnickém centru můžete shlédnout zajímavý dokument ukazující výjevy z těžkého života prospektorů. V nabídce je celá řada místních aktivit, proto návštěvnické centrum určitě nevynechte.

 

⇒ Tipy na aktivity:

  1. Ranger´s walk – Návštěvnické centrum nabízí zdarma některé aktivity, mezi nimiž je i procházka centrem městem s pracovníkem americké Správy NP. Tento průvodce vezme celou skupinu návštěvníků po jednotlivých zastaveních u význačných míst. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí ze života městečka, jak se žilo místním zatímco prospektoři mířili nahoru do hor, že zbohatnout se dalo i jinak než pouze hledáním zlata. Podíváte se do místního zábavního salonu či do Moore Cabin.
  2. Broadway Avenue – Projděte si hlavní ulici Skagway (obr. viz výše). Její budovy zůstaly zachovány v původním stavu jako tomu bylo za dob zlaté horečky. Můžete posedět v kavárně a přečíst si místní tisk (130 let starý) nebo se zastavit v cukrárně na skvělou zmrzlinu.
  3. Moore Cabin – Navštivte domek význačného podnikatele, který si založil svůj bussiness za dob zlaté horečky na podpoře prospektorů, od průvodcovských služeb a ubytování, přes zásobování až po distribuci pošty. Kapitán William Moore byl jedním z těch, kteří uměli vytěžit maximum z této pohnuté éry, aniž by se museli honit za zlatými šupinkami.

    Interiér domku kapitána Williama Mooreho, úspěšného podnikatele za dob zlaté horečky.

  4. White Pass and Yukon Route – Tato úzkokolejná železnice vede ze Skagway do Whitehorse. Vznikla za dob zlaté horečky a díky tvrdé práci prospektorů, za použití pouze lopat, krumpáčů a střelného prachu, byla dokončena už po 2 letech. Představovala hlavní způsob dopravy zásob prospektorům k začátkům White Pass stezky a Chilkoot stezky. Dnes můžete absolvovat populární výlet vlakem v libovolné kombinaci z Whitehorse do Skagway nebo opačně (3 hodiny jízdy) nebo pouze k Fraser či obci Carcross. Porovnejte jednotlivé nabídky několika operátorů. Ceny se pohybují od 129 USD do 180 USD. Budete projíždět krásnou hornatou krajinou s výhledem na ledovce a Bridal Falls vodopád.
  5. Hřbitovy Skagway a Dyea – Další střípky do mozaiky informací o době zlaté horečky se dozvíte z turistických tabulí u hřbitovů. Ten větší se nachází ve Skagway, menší a neudržovaný najdete, vydáte-li se autem nahoru k bývalé vesničce Dyea. Opuštěným „městem duchů“ dnes vede naučná stezka končící na místním působivém hřbitově, kde najdete spoustu náhrobků stejného data, 3.4. 1898. Datum obrovské laviny pojmenované Palm Sunday Avalanche, která smetla ze svahu hor spoustu prospektorů.
  6. Chilkoot Trail – snad nejpopulárnější 2-4 denní túra Alašky/Yukonu, 53 km dlouhá. Začíná u bývalé vesničky Dyea. Spoustu informací najdete na kanadských stránkách o Chilkoot trail,  povolení ke vstupu pak získáte ve Skagway v kanceláři Správy národních parků.

Exkurze vláčkem po historické železnici White Pass and Yukon Route je velice populární aktivitou.

Po obci Dyea dnes zůstalo už jen několik základů budov a tzv. „Slide cemetery“ na památku obětí obrovské Palm Sunday laviny.

⇒ trajekt: Chcete-li projet celý okruh „Golden Circle“, mezi městečky Skagway a Haines fungují trajekty, které jezdí 2-3 denně. Není potřeba on-line rezervace, nicméně rezervaci v místní kanceláři alespoň jeden den předem doporučuji. Já jsem platila za trajekt (1 osoba + auto) 73 USD.

 

4) Haines

Městečko Haines bylo původními obyvateli kmene Tlingit nazýváno jako „konec stezky“, protože zde končilo přenášení kanoí, které teprve tady mohli spustit na vodu. Poklidné městečko ožívá v květnu, kdy se zde pořádá pivní festival s nejdelší historií na Aljašce, a dále v červenci při festivalu Alaska State Fair. V listopadu tu probíhá Bald Eagle Festival na oslavu těchto krásných vznešených ptáků. Do místní rezervace Chilkat Bald Eagle Preserve se totiž v říjnu začíná slétat na tisíce orlů bělohlavých, aby zde přečkali zimu. Tento úsek řeky Chilkat má tak rychlý tok, že ani za třeskutých aljašských mrazů nezamrzá a poskytuje tak orlům přísun potravy i přes zimu. V městečku také můžete navštívit záchrannou stanici orlů a zjistit více o jejich životě. Ne nadarmo má Haines také přezdívku „údolí orlů.“

⇒ tip: Přehledný seznam dalších populárních aktivit najdete na stránkách Tripadvisoru zde.

Městečko Haines leží na soutoku řeky Chilkat a Lutak zálivu.

Haines nabízí i spoustu vyžití pro umělecké duše – kavárničky ve stylu „divokého západu“, knihkupectví, muzea a krámky s drobnými hand-made předměty.

Haines je jedno z nejlepších míst Aljašky na pozorování divokých zvířat, zejména medvědů. Jakožto vášnivá fotografka přírody jsem si ho tedy nemohla nechat ujít. Když jsem se dala po cestě přes Yukon do řeči s dalšími cestovateli a ti mi sdělili svoje nadšení z městečka Haines a jeho medvědů, neváhala jsem už ani minutu.

Medvědici s medvíďaty s velkou pravděpodobností potkáte každý večer podél řeky Chilkat.

Od místních v malém návštěvnickém centru v Haines jsem se dozvěděla, že letos tu mají hnědou medvědici se dvěma medvíďaty, která se každý večer a někdy i v ranních hodinách potuluje kolem řeky Chilkat u mostu, kde se řeka vlévá do Lutak zálivu. Z centra městečka jeďte podél pobřeží po Lutak Road ještě asi 12 km, až narazíte na most. Shromažďuje se zde i množství rybářů, kteří si nenechají uniknout lov lososů v době jejich tahu. Toho využívá i medvědice s mláďaty, brouzdá se vodou podél břehu pod mostem a medvíďata poskakují hravě kolem ní. Strávila jsem tu fotografováním 3 dny a vždy se medvědice kolem 17. hodiny objevila.

V některých chvílích jsem se cítila být až nebezpečně blízko (třeba 7 metrů) a snažila jsem se ustupovat a schovávat se za stojící auta kolem. Dav lidí byl však někdy dost nebojácný a někteří turisté lezli medvědici skoro až do náruče! Prý se zde nikdy žádný katastrofický incident nestal, protože medvědi jsou opravdu velice navyklí na lidskou přítomnost. Nicméně, když se tu někdy objeví strážce parku, nekompromisně tlačí dav lidí co nejdále od medvědů, kteří jsou přece jenom divokými zvířaty a můžou být nebezpeční, když je něco znepokojí.

Soužití lidí a medvědů je někdy složité. Lidé v Kanadě a na Aljašce se snaží divoká zvířata akceptovat, protože si uvědomují, že tu byla ještě před tím, než přišel člověk. Nicméně např. zde v Haines si mladí medvědi zvykli na přítomnost lidí natolik, že se bezostyšně procházeli po zahradách lidí a zvědavě zkoumali městské uličky, až místní správa nechala odrostlá medvíďata z bezpečnostních důvodů utratit nebo převést do zoo. Tak medvědice přišla už o čtyři mláďata a zřejmě to bohužel nebyla poslední.

Chvíle čekáním na medvědy si můžete zkrátit pozorováním a focením dalších…

…zvířat od tuleňů, přes vydry až k americkým orlům nebo ledňáčkům.

⇒ tip na túru: Haines také nabízí spoustu kratších i delších tras na pěší turistiku. Během dne (při čekání na večerní „bear session“) jsem vyrazila na jednu z oblíbených nenáročných túr na Mt.Riley, která vám zabere 3-4 hodiny a na 12 km nastoupáte pouze 461 metrů. Přesto se vám z vrchu naskytne krásný pohled na soutok Chilkat a Chilkoot zálivu a na druhou stranu uvidíte až ke Skagway. Na Mt.Riley se můžete dostat několika variantami. Já jsem začínala na Battery Point trail. Podrobné informace se můžete dočíst na vydařených stránkách yukonhiking.ca.

Krásný výhled z vrchu Mt. Riley na Chilkat Inlet získáte nenáročnou procházkou lesem.

5) Cesta Haines – Haines Junction – Whitehorse

„Zlatý okruh“ (Golden Circle) uzavřete pokračováním z aljašského Haines, přes kousek kanadského území Britské Kolumbie až do yukonského Haines Juncion a dále do Whitehorse. Případně můžete z Haines Junction pokračovat dále na sever na Aljašku (viz 1. díl mé série článků o Aljašce). Z Haines do Haines Junction budete projíždět po okraji Tatshenshini-Alsek parku, který je pod ochranou UNESCO a budete si moci užít krásné výhledy na okolní hory a plazící se ledovce. Tento park je součástí kanadské provincie Britské Kolumbie a navazuje na yukonský Kluane Lake NP, o kterém si můžete přečíst v samostatném článku. Po cestě budete mít spoustu příležitostí (delších i krátkých stezek) k prozkoumávání okolí, zejména kolem horského sedla, kudy vede silnice dále na sever. Inspirovat se můžete na těchto stránkách yukonhiking.ca.

Jsem si jistá, že ochutnávka výhledů na ledovce podél cesty na Haines Junction nastartuje vaši touhu vidět více. V příštím díle mého seriálu článků o Aljašce se tedy podíváme dále na krásný a rozmanitý Kenai poloostrov.

 

⇒ Související články:

 

Sdílet tento příspěvek

Jeden komentář k "Aljaška II. – “Zlatý okruh” aneb Po stopách zlatokopů a medvědů"

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *