Vítám vás u 3. dílu mého seriálu o Aljašce, ve kterém vám přiblížím moje cestování napříč Kenai poloostrovem a zálivem Prince Williama, přes který jsem přejížděla trajektem z Valdezu do Whittieru. Pokračovala jsem dále na jih do městečka Seward, které se už nachází na Kenai poloostrově. Říká se, že pokud máte na cestování po Aljašce málo často (např. jen 2 týdny), Kenai poloostrov je jasná volba. Tato část aljašského státu se nazývá „malá Aljaška“ a to oprávněně. Na tomto zlomku území Aljašky totiž najdete v koncentrované podobě vše, co si pod pojmem Aljaška všichni představí – ledovce, hory, lesy, jezera, rybaření, spoustu divoké zvěře, turistické atrakce i klidná místa, kde nepotkáte ani živáčka. Místem, které byste neměli rozhodně vynechat, je Seward.

Tento článek je vlastně spíše volným navázáním na 1. díl než na druhý: Aljaška I. – Moje cesta na sever z Kanady po Alaska HWY, který je zakončen přejezdem přes hraniční přechod Beavers Mine na území Aljašky.

2. díl o Aljašce je spíše takovou vsuvkou, samostatným 600 km dlouhým okruhem, částečně na kanadském území, částečně na Aljašce: Aljaška II. – „Zlatý okruh“ aneb Po stopách zlatokopů a medvědů.

Pokud začínáte svoje aljašské dobrodružství příletem do Anchorage a zde půjčujete auto, pravděpodobně budete mířit nejprve buď na sever do Denali národního parku nebo naopak na jih, přímo na Kenai poloostrov. V tom případě pro vás navrhuji začít se čtením až od hesel Portage a Seward. Já jsem mířila na Aljašku se svým „domovem na kolečkách“, jak jsem přezdávala svoje kempingově vybavené auto, z území Kanady. Projížděla jsem tedy přes Tok po Glenn HWY a směřovala na jih do již zmíněného Valdezu, odtud trajektem do Whittieru, dále do Sewardu, Kenai a Homeru (viz mapka výše). Odtud jsem se vracela stejnou cestou a přes Anchorage jsem zamířila na sever do Denali národního parku, ale o tom až zase v dalším 4. díle.

Glenn HWY – od Tok do Glennallen

1. díl mého seriálu o Aljašce končil překročením hraničního přechodu u Beaver Creek. Odtud pokračuji do nedalekého městečka Tok, již na americké straně. Je to nezajímavé místo s hranatými budovami postavenými v americkém stylu podél hlavní silnice, vhodné třeba k přenocování v motelu nebo k zastavení se v některé z mnoha restaurací. Zastávku můžete využít také k nákupu potravin v malém místním supermarketu Three Bears Food Center, naproti turistickému informačnímu centru s knihovnou. Doporučuji zde natankovat dostatek paliva, protože do další benzinky bude daleko.

⇒ tip: Proč se vždy zastavit v turistických informačních centrech?

  • užitečné informace o místních památkách a zajímavostech – ptejte se také na muzea či atrakce zdarma – některá města jich nabízí dost. Ptejte se také na park ranger free walking tour (průvodcované procházky s jedním ze strážců národních parků, většinou zdarma a se zajímavým výkladem)
  • informace o možnostech sprch nebo plaveckých bazénů (někdy je vstup opět zdarma nebo za symbolický poplatek)
  • připojení k WiFi internetu a elektrické zásuvky na dobití baterií
  • často nabízí povedené krátké dokumenty o aljašské přírodě (např. v Homeru, Portage či Soldotně)
  • tipy na procházky nebo výšlapy do okolních hor
  • tipy na místa, která jsou ideální pro pozorování divoké zvěře (wildlife watching) nebo rybaření

⇒ tip na přespání: Dry Creek – toto hezké jednoduché tábořiště u řeky se dvěma suchými WC je zdarma a najdete ho na 118. míli kousek před Glennallen.

⇒ tip: Kempy zdarma, zajímavá zastavení na trase, mapy a další informace najdete v moji oblíbené brožurce od společnosti Bell´s Travel Guides, kterou si můžete vyzvednout v informačních centrech zdarma nebo si její příslušnou část (Richardson HWY a Glenn HWY) stáhněte zde na mých stránkách – odkaz otevřete kliknutím na jednu z ikonek sociálních sítí.

Glenn HWY – od Glennallen do Anchorage

Glenn Hwy je považována za jednu z nejkrásnějších dálnic Aljašky, zejména její úsek mezi Glennallen a Achorage. Míříte-li dolů do městečka Valdez, odpojíte se z ní u Glennallen a budete dále na jih následovat Richardson HWY. Chcete-li nejkratší cestou do Anchorage, budete z městečka Tok pokračovat přes Glennallen dále právě po Glenn HWY (viz mapa výše). Okouzlující jsou výhledy těsně před Glennallen na hory národního parku Wrangell – St.Elias.

Výhled na hory Wrangell – St. Elias národního parku z Glenn HWY.

Dále směrem k Anchorage si můžete užívat nádherných výhledů na Chugach pohoří, které se táhne po celé délce Glenn HWY. Populárním místem k zastávce a protažení nohou při krátké procházce je na 101. míli vyhlídkové místo na Matanuska ledovec. Je 43 km dlouhý, 6,4 km široký a jedná se tak o největší ledovec v USA dostupný automobilem. Na 102.míli najdete vjezd do Matanuska Glacier parku, kde se po zaplacení poplatku $30/os. můžete projít přímo po ledovci (mačky jsou doporučeny, ale ne vyžadovány).

Pohled na Matanuska ledovec z krátkého vyhlídkového okruhu na 101. míli Glenn HWY.

⇒ tip: Dále asi 15 km od Matanuska ledovce můžete zakempovat v bezplatném kempu Long Lake. Také v městečku Palmer můžete zdarma přenocovat v tábořišti u řeky, nakoupit potraviny v levném obchodě U-Pick nebo na farmářském trhu. Každoročně poslední týden v srpnu městečko ožívá známým Alaska State Fair, kde můžete shlédnout kuriozity z místní produkce, např. obrovskou hlávku zelí, která zde vyhrála první cenu. Vstupné se pohybuje $11-15/os., ale organizátoři připravili i zajímavé slevy (např. pokud koupíte v místním supermarketu balík Coca-Coly 🙂 ).

Já jsem se po Glenn HWY vracela v opačném směru – z Anchorage do Toku a dále zpět do Kanady. Ve druhé polovině září se mi tak naskytly krásné pohlednicové výhledy na hory a stromy s podzimně sbarveným listím.

Richardson HWY – z Glennallen do Valdez

Do přístavního městečka Valdez se dostanete při odbočení z Glenn HWY na Richardson HWY, která tudy vede ze severu od Fairbanks a dále na jih až do Valdezu. Pokud budete mít štěstí na počasí, výhledy na hory Wrangell – St. Elias národního parku zde patří k jedněm z nejkrásnějších. I při špatném počasí stojí za to zastávka u Worthington ledovce. Nachází se 46 km před Valdezem a je jedním z několika aljašských ledovců dostupných přímo ze silnice, a to doslova – půjdete pouhých několik set metrů a už se budete moci dotknout konce jeho splazu.

Po cestě do Valdez budete také přejíždět přes horské sedlo Thomson pass s hezkým výhledem z malého parkoviště u silnice. Pokud budete mít štěstí na polární záři, neváhejte si z Valdezu vyjet právě sem nahoru. Nebudou vás rušit žádná světla z města a užijete si tak toto nádherné přírodní divadlo naplno! Více o polární záři jsem napsala v tomto fotočlánku. Těsně před Valdez pak můžete obdivovat vodopády Bridal Falls a Horsetail Falls.

Thomson pass – výhled na řeku z vyhlídky pár desítek metrů od silnice

Bridal Falls hned u silnice před Valdez

Městečko Valdez v zálivu Prince William Sound

Městečko Valdez je významným aljašským přístavem, zejména díky rybolovu (lov a chov lososů) a díky transportu ropy (končí zde Trans-aljašský ropovod). Počátky Valdez se datují od roku 1790, kdy bylo místo pojmenováno na počest španělského ministra armády Antonia Valdez y Basana. Později se stal přístav jedním z důležitých výchozích bodů pro prospektory za dob zlaté horečky (více o ní najdete v mém 2. dílu Aljašky), kdy byl propojen silnicí Richardson HWY s dalekým Fairbanks (mapa Richardson HWY ke stažení – viz výše). Městečko leží v oblasti tzv. Pacifického ohnivého kruhu, každoročně zažívá desítky drobnějších i větších zemětřesení a posuny zemských desk. Jeden takový vytvořil roku 1964 obrovskou vlnu tsunami, která zničila celý přístav, původní zástavbu a zabila tři desítky lidí.

Ropný průmysl a vyhlídkové plavby

Valdez je důležitým přístavem pro transport ropy. Končí zde Trans-aljašský ropovod, který sem přivádí ropu od Severního ledového oceánu, 1.300 km přes celou Aljašku. Roku 1989 došlo k havárii jednoho z tankerů Exxonu plného ropy, asi 40 km od pobřeží Valdezu, což poničilo celý okolní mořský ekosystém.

⇒ tip: Dnes však záliv Prince William Sound znovu oplývá hojností mořské fauny a vyhlídková plavba lodí je jedna z atrakcí, kterou byste určitě neměli vynechat! I já, která nejsem zrovna milovníkem vody a plaveb, jsem byla naprosto nadšená! S jedním švýcarským cestovatelem, se kterým jsem se dala do řeči, jsme vybrali 6 hodinovou plavbu ke Columbia ledovci za 128$ se Stan Sptephens společností. Ve Valdez funguje několik různých operátorů a ceny mají podobné, nebo nabízí za nižší cenu kratší plavby (zeptejte se v informačním centru – někdy můžete získat slevový kupon, nebo prozkoumejte internet pro více možností plaveb). Pokud nebudete zajíždět na své „Alaska tour“ až do Valdez, nezoufejte. Možnost plavby k dalším úžasným aljašským ledovcům budete mít i z Whittieru, Portage nebo Sewardu.

Cestou k ledovci budete moci sledovat hrající si mořské vydry, líně se převalující tuleně, lovící bělohlavé orly, kosatky a delfíny skákající nad hladinu, při troše štěstí uvidíte i velryby. Při proplouvání mrazivými vodami s ledovými krami kolem Columbia ledovce si budete připadat doslova jako na Titanicu.

Splaz Columbia ledovce sahá až do moře, kde se láme a výletní loď pak projíždí mezi ledovcovými krami.

Tah lososů ve Valdez

Valdez je významným hráčem na poli rybího průmyslu, zejména v produkci masa lososa růžového. Ročně se sem při tahu vrací 10-15 milionů těchto ryb! Míří z moře malými potůčky výše proti proudu, kde byli oni sami počati, aby zde přivedli na svět své potomstvo. Při této velké migraci za rozmnožováním jsou schopni urazit vzdálenost kolem 4.000 km a překonat překážky až 3 metry vysoké. Po vytření dospělí jedinci zahynou a poskytnou tak potravu ostatním živočichům, nebo jejich rozkládající se těla poslouží jako hnojivo plné důležitých nutričních látek pro okolní rostliny. Obyvatelé Valdezu si tento neuvěřilný přírodní koloběh života a smrti dobře uvědomují a každoročně na jeho oslavu v polovině července pořádají Pink Salmon Festival, kde se můžete přihlásit i do soutěže o nejlepší přípravu lososího masa.

Obrovské množství lososů uvidíte zejména na konci Dayville Rd., kde se nachází místní umělá líheň. Tisíce a tisíce lososů se zde plácají a převalují na mělčině zátoky, někteří se dostanou dále po proudu potoků, jiní putují dovnitř sádek, kde můžete skrz okno vidět, jak je zaměstnanci třídí podle pohlaví na pás. Na druhé straně sádek už stojí připraveno velké nákladní auto společnosti Sysco s mrazícím boxem. Bylo mi těch ryb nejprve líto, ale když se půjdete podívat po okolí, uvidíte obrovské množství už uhynulých lososů nebo umírajících v potocích kolem. Takhle se alespoň jejich těla využijí i k nakrmení lidí, bez toho aniž by docházelo ke zbytečnému zabíjení (lososi by totiž zemřeli sami tak jako tak).

Lososi všude, kam se podíváš! Stačí natáhnout ruku! Ale pozor, v době jejich tahu je zakázané chytat je rukama. Takže bez udice, žádná večeře.

Trochu smutný pohled na lososi, kteří se po 4 letech vrátili do svého rodiště, aby zde dali vznik nové generaci.

Potok Salmon Creek nedaleko od sádek je známý mezi „bear-watchery“, tedy milovníky pozorování medvědů. Každý rok se zde schází několik místních huňáčů, aby se nakrmili rybím tukem předtím, než ulehnou k zimnímu spánku. Ve druhé polovině srpna už je bohužel poměrně pozdě, proto ani já jsem neměla na medvědy štěstí, i když jsem kolem tohoto místa projížděla několikrát denně. Nejspíš jsou dosyta přecpaní a už jen relaxují a tráví.

Čilý ruch před umělou líhní – něktěří z lososů se v ní narodili a také tu svoji pouť skončí.

Tipy pro Valdez

Valdez je přezdíván jako Švýcarsko Aljašky pro svoje nádherné výhledy na okolní hory. Já bych ho nazvala spíše aljašským Skotskem – 3 dny ze čtyř tu pršelo a okolní vodpodády plné vody tak byly vskutku okouzlující.

⇒ tipy pro deštivé počasí: Místní hezká knihovna je otevřena pro veřejnost a nabízí i připojení k internetu zdarma. Trochu sportu si můžete užít v místním plaveckém bazénu, nabízí dokonce hodiny plavání pro veřejnost zdarma v určitou hodinu (zeptejte se – když jsem tam byla já, bylo to od 19.30). Do moderní dobře vybavené posilovny zaplatíte vstup 10$.

⇒ tip na přespání: Najít klidné místo na spaní ve Valdez nebylo snadné. Všude jsou nápisy se zákazem parkování přes noc. Jedno klidnější místo jsem našla na konci Mineral Creek Rd., i s WC nedaleko. Jede se tam po nezpevněné úzké cestě přes mostek, na konci je širší plácek s potokem a vodopádem. Přespat můžete i zaparkovaní v přístavu na parkovišti mezi ostatními auty, pokud vám nevadí světlo z okolních lamp.

Trajektem do Whittieru

Z Valdez na Kenai poloostrov jsem se rozhodla jet trajektem. Chtěla jsem si odpočinout od neustálého sezení za volantem. Plavba ferry trvá pouze 4 hodiny, takže jsem ušetřila spoustu času, než kdybych se vracela po Richardson HWY zpět do Glennallenu a pak dále po Glenn HWY až na Kenai přes Anchorage. Nicméně cena za auto + jednu osobu byla 218 USD. Zvažte tedy, zda se vám finančně a časově vyplatí spíše přeprava po silnici nebo trajektem.

⇒ tip – vyhlídková plavba: Pokud jste nevyrazili na žádnou z vyhlídkových plaveb ve Valdez, máte další příležitost z přístavu ve Whittieru. Je vřele doporučována plavba k ledovci Blackstone glacier, např. s touto společností (s odjezdem z Whittieru). Záliv Prince William Sound je krásný, plný mohutných ledovců a mořské fauny a rozhodně stojí za prozkoumání.

⇒ tip na pohyb: Snadný, ale hezký výšlap si můžete udělat k Portage Pass, asi 3 hodiny celkem. Půjdete otevřenou krajinou, až se dostanete k Portage jezeru s ledovcem. Pokud byste si sem chtěli udělat i 1 hod. vyhlídkovou plavbu (z Portage), stojí jen 39 USD, nicméně doporučuji spíše delší plavbu po Prince William Sound nebo kolem Kenai Fjords NP.

tip na spaní ve Whittieru: Pokračujete-li z přístavu ve Whittieru dále směr Portage, ještě před tunelem uvidíte napravo na břehu RV parking – je officiální a zdarma.

Portage Pass – pohodová 3 hodinová túra k Portage jezeru s ledovcem

Portage ledovec – od břehu jezera můžete celkem zblízka pozorovat jeho fascinující odlamování a padání do jezera

Portage

Portage je v podstatě jen osada s pár restauracemi, ubytováním a malým návštěvnickým centrem, kde můžete shlédnout dokumentární film o aljašské přírodě a informovat se o příležitostech procházek. Známé jsou například stezky ke Spencer ledovci (6 km okruh) nebo k Byron ledovci (zřejmě se platí drobný poplatek za vstup na stezku, zeptejte se v návštěvnickém centru). V Portage si také v případě zájmu koupíte jízdenky na 1 hodinovou plavbu lodí k Portage ledovci.

⇒ tip: Kousek od Portage směrem na Seward na 79. míli najdete Alaska Wildlife Conservation Centre, neziskové záchranné centrum se zvířaty aljašské divočiny. Je to jakási malá zoologická zahrada, většinou s venkovními výběhy a vstupným 15 USD (brožurka Bell´s Travel Guide nabízí 2 USD slevový kupon).

Seward

Pobřežní městečko Seward s 2500 obyvateli se stává v letních měsících velice populárním a to zejména jako základna pro prozkoumávání nejmenšího, ale nejnavštěvovanějšího národním parku Aljašky, Kenai Fjords NP. Ten se nachází asi 2,5 hodiny jízdy od Anchorage (200 km), je tedy dobře dostupný a neplatí se do něj žádné vstupné. Láká hlavně svým snadno přístupným ledovcem Exit Glacier, svými fjordy a divokou nespoustanou přírodou, kterou můžete objevovat při pěších túrách, na kajaku nebo při vyhlídkové plavbě lodí. Je také domovem mnoha živočichů, zejména mořských jako jsou vydry, tuleni, kosatky, plejtváci, sviňuchy, velryby, papuchálci, ale i suchozemských jako medvědi černí, sněžní zajíci, kamzíci běláci, jeleni a losi.

Seward je velice barevné městečko s množstvím atrakcí pro turisty. Najdete tu však i klidná zákoutí.

Detail známého ledovce Exit Glacier, ke keterému se dostanete už po 1,5 hodince chůze.

⇒ tipy, co zde dělat (další nápady najdete např. na tripadvisoru)

  1. Zeptejte se v infocentru na „park ranger walking tour“, měla by být zdarma a se zajímavým výkladem.
  2. Populární jsou v Sewardu vyhlídkové plavby lodí – hodně doporučovaná je 8 hodinová se zastávkou na Fox Island, levnější jsou pak 5 – 6 hodinové např. s touto společností. Pokud jste nebyli na plavbě ve Valdezu, určitě si tuto aktivitu nenechte ujít, řadí se zde mezi „top aljašské zkušenosti“.
  3. Oblíbená aktivita je také jízda na kajaku mezi ledovcovými krami, rezervovat tuto tour si můžete např. zde. Zeptejte se však v infocentru nebo prozkoumejte internet – je zde spousta operátorů s rozdílnými službami a cenami.
  4. Pěší túry do Kenai Fjord národního parku – populární jsou dvě: Edge trail, stezka k okraji koryta známého ledovce Exit Glacier, a Harding Icefiled trail, náročná stezka pokračující dál kolem Exit Glacier až k vyhlídce na samotné ledovcové pole (13 km okruh s 300 m převýšení).
Exit glacier a Harding Icefiled v Kenai Fjords národním parku

Kenai Fjords národní park vznikl roku 1980 a je nejmenším, avšak velice populárním parkem Aljašky. Jeho nejvyšší bod je bezejmenný vrcholek (1970 m.n.m.) vystupující z Harding Icefield, jednoho z největších ledovcových polí v USA, z kterého sestupuje 38 ledovců, z nichž největší je Bear Glacier. Nejpřístupnější a nejnavštěvovanější je však Exit Glacier. Své jméno dostal při jeho prvním překročení expedicí roku 1968 za účelem zmonitorovat Harding ledovcové pole. Nachází se 20 km od Sewardu. Po dobře značené silnici se dostanete k parkovišti s infocentrem. Pokud nemáte vlastní automobil, můžete využít z centra Sewardu shuttle, který je zdarma. Veškeré informace o Exit ledovci i s mapou turistických stezek najdete na oficiálních stránkách národního parku.

⇒ tip: Infocentrum pod Exit ledovcem nabízí zajímavé ranger programy jako je povídání o fauně a floře národního parku nebo průvodcované túry k Exit ledovci po nejpopulárnější stezce Edge trail (je zdarma, 4x denně) nebo do poloviny Harding Icefield trail k Marmot Meadows (každý den v 9.00, 3-4 hodiny).

⇒ tip na výšlapy: V oblasti Exit Glacieru je několik propletených stezek (viz mapa na stránkách národního parku). Nejnavštěvovanější je Edge trail. Je poměrně strmá, ale už po 1,5 hodině se dostanete na vyhlídku nad okrajem koryta ledovce. Pohled na celý ledovec zhora je úchvatný! Můžete i sejít dolů a projít se po ledovci (pozor na praskliny!). Chcete-li si dát více do těla, zvolte Harding Icefield trail, o níž najdete potřebné informace a mapu také na stránkách národního parku. Jde o náročnou, strmou stezku, celkem 13 km dlouhou (6-8 hodin), která vede nejprve podél ledovce Exit Glacier a pak pokračuje dále přes Marmot Meadows až k počátku Exit ledovce, kde se vyděluje z Harding ledovcového pole. Kvůli křehké vegetaci kolem je třeba zůstat na stezce (jste přece jenom v národním parku), nicméně je zde povoleno kempování za předpokladu, že nebudete vidět ze stezky a stan si postavíte buď na skále nebo na sněhu, aby nebylo porušeno rostlinstvo kolem.

⇒ tip: Na pobřeží městečka Sewardu, za placenými kempovacími prostory najdete i piknikovou část pro veřejnost s krytými přístřešky, které můžete využít k vaření nebo jako úkryt za špatného počasí. Jsou zde i elektrické zásuvky k nabití vaší elektroniky. Pokud hledáte místo k přespání zdarma, jeďte na silnici k Exit Glacier. Kempování v autech a karavanech se tu podél silnice toleruje. Zajet zde můžete také až k řece a zastavit na jejím kamenitém širokém břehu. Hezký kemp pouze pro stany (nikoli obytná auta) zdarma najdete na téže silnici po 13,5 km jízdy od Sewardu. Další možnost kempování zdarma najdete na dálnici Seward HWY, mezi Sewardem a odbočkou na Sterling HWY (20 km od odbočky a 38 km od Sewardu). Detaily a mapu jak Seward HWY, tak Sterling HWY si můžete opět stáhnout níže kliknutím na jedno z tlačítek nabídky.

Sterling HWY – až do přístavu Homer

Dálnice Sterling HWY se vyděluje ze Seward HWY 37 mil (60 km) od Anchorage a směřuje dále na západ, zatímco Seward HWY míří na jih do Sewardu. Podél Sterling HWY, mezi malou obcí Cooper Landing a městečkem Sterling, najdete spoustu hezkých piknikových míst a tábořišť podél řek a jezer zdarma (viz mapa a popisky výše). I v době sezony zde najdete dostatek místa a v některých kempech budete zcela sami, jako se mi to stalo např. u jezera Lower Ohmer Lake. Měsíc v úplňku a vytí vlků (ano, vlků!) podtrhovaly romantickou atmosféru tohoto jinak tichého místa. Celá oblast kolem Cooper Landing je velice oblíbená rekreační lokalita zejména mezi rybáři a těmi, kdo se rádi toulají lesy. Rozprostírá se tu Chugach národní les a dále Kenai národní rezervace, místa, která jsou domovem mnoha živočichů, od vlků, medvědů černých i hnědých, přes jeleny, aljašské losy a soby karibou až po bílé ovce aljašské. Milovníci kratších i dlouhých procházek, po rovině i náročnějšího charakteru si zde přijdou na své.

Skilak Lake Viewpoint po 1,5 hodinové procházcem s krásným výhledem na sopky Mt. Redoubt a Mt. Illiamna za Cookovým zálivem v Aleutském vulkanickém pohoří.

⇒ tip na túru: Doporučuji nenáročnou 3 hodinovou procházku k Skilak Lake Viewpoint. Z vyhlídky seskupených kamenů dostanete nádherný pohled na jezero Skilak Lake na jedné straně a na Cookův záliv se sopkami na straně druhé. Po cestě si můžete nasbírat spoustu lahodných červených bobulovitých plodů (název jsem zapomněla – pokud někdo znáte, prosím o komentář pod článkem).

Krásný výhled na jezero Skilak Lake už po 1,5 hodině procházky.

Rybolov a pozorování medvědů

Oblast kolem Sterling HWY je velice oblíbená mezi příznivci rybolovu, jak na jezerech, tak na řekách. Známé místo pro lov lososů a jedna z nejlepších destinací pro pozorování medvědů z vyhlídkové platformy je řeka Russian River, na 56. míli dálnice. Místo stojí určitě za návštěvu, i když nejste zrovna rybáři. K vyhlídkové platformě dojdete příjemnou procházkou za 30 min. Medvědi jsou zde běžně k vidění od poloviny června do poloviny července, v době tahu červeného lososa nerky (anglicky sockeye salmon), ale i v srpnu a září, při tahu stříbrného lososa kisuče (silver salmon). Hojnější je losos nerka, jeden z nejmenších poddruhů lososa atlantského, který mění svoji stříbřito-zelenkavou barvu v době rozmnožování na sytě červenou.

Já jsem při své krátké návštěvě tohoto místa v srpnu neměla na medvědy štěstí. Nicméně pohled na postavený dřevěný svod, napomáhající pohybu lososů proti proudu říčky, a spoustu červených lososů kolem byl zajímavý.

Červené zbarvení získává losos nerka (sockeye salmon) pouze v době svého rozmnožování.

Městečko Kenai

Městečko Kenai se nachází nejzápadněji na poloostrově Kenai. Svoje jméno dostalo odvozením z „kena“, z názvu jazyka původních indiánských obyvatel Dena´ina. Toto označení znamená „rovina, mokřina, louka“. A vskutku to je jméno velice příhodné. Město totiž leží na ústí řeky Kenai do Cookova zálivu a okolní slatinné louky se rozprostírají do široka a poskytují útočiště mnoha živočichům, od vodních ptáků jako jsou jeřáby, volavky, rackové, labutě, přes kojoty, kteří zde loví žáby, až k losům a sobům. Na první pohled nudné městečko se tak pro mě stalo na pár dní oblíbeným místem pro pozorování zvířat z místní vyhlídkové dřevěné platformy u řeky, a skvělou základnou pro výlety do okolí.

Slatinná louka při ústí řeky Kenai do Cookova zálivu. V pozadí sopka Mt. Redoubt (3.108 m) na druhé straně zálivu.

Tipy, co v městě Kenai dělat:

Navštivte místní informační centrum s hezkým filmkem a vydařenou biologickou expozicí. Zájemci o historii lidského osídlení se můžou projít kolem informačního centra, kde je připravena venkovní expozice starodávných předmětů s ukázkami domů prvních ruských osadníků. O několik ulic dále najdete původní budovy vmíšené mezi novodobou zástavbu. Mapku staveb s jejich popisky a historií dostanete v informačním centru. Raritou je zde místní ortodoxní kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený ruskými přistěhovalci v letech 1895-96, kde se pořádají bohoslužby dodnes.

Ortodoxní kostelík Nanebevzetí Panny Marie, Kenai.

Pozorovat aljašskou zvířenu můžete ze dvou vyhlídkových dřevěných platforem u pobřeží (u přístavu a u silničního mostu). Přineste si svůj dalekohled, nebo využijte místní trochu ošuntělý napevno nainstalovaný teleskop. Uvidíte množství vodního ptactva a při troše trpělivosti a štěstí i kojoty, losy nebo soby.

Sob karibou pasoucí se na slatinné louce u ústí řeky Kenai do Cookova zálivu hned vedle silnice.

⇒ Praktické tipy:

V případě špatného počasí, zavítejte do místního příjemného Recreation Center, kde můžete zajít do plně vybavené útulné posilovny i s kardio stroji. V ceně 5 USD/den můžete využít i saunu (oddělená zvlášť v pánských a dámských šatnách). Ručník vám zde půjčí zdarma. Ti, kteří někdy cestovali v autě za několikadenního deště vědí, jaká je to výhoda (mokrý ručník prostě za vlhkého počasí v autě neuschne a brzy zapáchá). Pokud potřebujete jen sprchu, zaplatíte 2 USD za skvěle horkou vodu (ručník k zapůjčení opět v ceně). Bylo mi vysvětleno, že tento „sprchový servis“ poskytují zejména kvůli rybářům, kteří se po rybaření ve slaném Cookově zálivu těší na spláchnutí mořské vody.

Internet zdarma můžete využít v místní knihovně nebo v McDonalds.

Přenocovat můžete zdarma v místním malém přístavišti nebo hned vedle vyhlídkové platformy. Je to velký prašný plac na parkování na kraji města i s WC a nikdo si vás zřejmě nebude všímat, pokud se budete chovat nenápadně.

Procházky po pobřeží s výhledem na aktivní sopku Mt. Redoubt (3.108 m), nejvyšší horu Aleutského pohoří, vás určitě ukouzlí. Na své si zde přijdou i příznivci rybaření. Nicméně mekkou rybářů je sousední město Soldotna.

Soldotna

Soldotna je se svými 4 200 obyvateli zhruba dvakrát větší než město Kenai. Najdete tu všechno, co byste mohli potřebovat – supermarkety, obchody všeho druhu, nemocnici, univerzitu, spoustu ubytování a kempů. Leží na okraji Kenai National Wildlife Refuge, což je rozsáhlá chráněná oblast, domovina spousty druhů živočichů jako jsou medvědi, losy, soby karibou, ovce aljašské, kamzíci běláci, rosomáci, množství ptactva a ryb.

⇒ tip: Zastavte se v hezkém Kenai National Wildlife Refuge návštěvnickém centru, schovaném v lese, poblíž silnice na Kenai. Nabízí poutavý dokumentární film o zvířatech, naučné programy a značené turistické stezky v okolí, vedoucí podél jezer s hezkými přírodními zákoutími a možností vidět divokou zvěř.

Návštěvnické centrum ve městě pak vystavuje, stejně jako v Kenai, exponáty zvířat, v sousedním muzeu najdete artefakty indiánské kultury a ukázky domů prvních osadníků. Místní knihovna nabízí počítače i wifi internet.

Soldotna je však nejvyhledávanějším místem milovníky sportovního rybářství. V řece Kenai River najdete všech 5 poddruhů lososa atlantského, navíc mnohem většího vzrůstu než kdekoli jinde. Legendárním se zde stal roku 1985 největší ulovený losos na světě, losos královský (anglicky king salmon/ chinook salmon), se svými 44 kg. Jeho trofej dnes visí na stěně v náštěvnickém centru Soldotny. Obrovské množství rybářů se sem sjíždí v sezoně (polovina května až září) a řeka Kenai ožívá. Ve městě najdete spoustu operátorů, kteří nabízí jednodenní výlety i vícedenní expedice za rybařením, včetně veškerého vybavení.

Homer

Městečko Homer se nachází na samém jihu Kenai poloostrova, na konci Sterling HWY 200 km od města Kenai, a je přezdíváno jako „světové centrum lovu halibuta“. Halibut, neboli česky platýz, je jedna z nejchutnějších ryb. Nejznámější lokalita lovu tichomořského poddruhu halibuta je právě Aljaška, kde běžný rybář dokáže chytit i trofej s 60 kg váhy. Nicméně rekord zde drží od roku 2014 halibut vážící 208 kg!

Když už se rozhodnete vyrazit do Homeru, i když vás rybaření nijak neláká, je zde několik málo aktivit i pro vás. Homer je oblíbený mezi uměleckou komunitou. Najdete zde drobná muzea, divadla, prodejní galerie a obchůdky s ručně vyráběnými suvenýry. Na Homer Spit, což je 7 km dlouhý výběžek do moře zakončený přístavem, si můžete projít jakési opuštěné venkovní muzeum lodí. Fotogenický je i maják na začátku výběžku.

Venkovní opuštěné muzeum lodí na výběžku Homer Spit při západu slunce.

⇒ tip pro milovníky přírody:

Na zimu se sem slétává velké množství amerických bělohlavých orlů. Jeden pár tady i hnízdí a to přímo v centru městečka, přes silnici naproti poště. Buďte trpěliví a dospělý pták určitě na hnízdo dříve či později dorazí, i s úlovkem pro mláďata.

Na jaře se sem vrací vodní ptáci, kterých tu pak napočítáte na 100.000 jedinců. Na začátku května se na jejich oslavu každoročně pořádá Kachemak Bay Shorebird Festival, který přitahují spoustu milovníků ptactva.

Populární jsou z Homeru také výpravy letadlem na pozorování medvědů do zálivu Hallo Bay nebo do národních parků Katmai a Lake Clark. Tuto jedinečnou příležitost bezpečného setkání člověka s medvědem nabízí několik operátorů. Připravte si však 600 – 700 USD za jednodenní výlet. Srpen, kdy jsem tu byla já, také není nejlepším obdobím, protože tah jednoho druhu lososa právě končí a druhý tah ještě nenastal, čímž klesá i aktivita medvědů. Nakonec jsem tedy zvolila jinou možnost návštěvy Katmai národního parku a jeho National Geographicem proslavených Brooks Falls – týdenní pobyt v tamním kempu za elektrickým plotem s odletem z Anchorage. O tom se dozvíte v samostatném článku, v 5. a posledním dílu mé série článků o Aljašce.

Maják na začátku Homer Spit.

orel bělohlavý

Romantickou atmosféru městečka podtrhují krásné výhledy z přístavu přes Kachemak záliv na hory Kachemak Bay státního parku, prvního státního parku Aljašky. Příznivci pěší turistiky se sem mohou dostat vodním taxi, které stojí 75 USD za zpáteční jízdenku. Návštěva parku prý stojí rozhodně za to.

Při pohledu z Homeru na druhou stranu přes Cookův záliv uvidíte znovu „všudypřítomnou“ Mt. Redoubt (3.108 m). Pohled na ni vás totiž bude provázet z vyvýšených míst již od poloviny Kenai poloostrova a pak po celé délce cesty podél západního pobřeží Aljašky až sem dolů do Homeru.

Mt. Redoubt (3.108 m) – ranní pohled z Diamond Ridge Rd. u městečka Homer, Aljaška

Závěrem

Kenai poloostrov je nádherná část země a těm, kteří mohou na Aljašce strávit pouze kratší čas, doporučuji začít právě zde. Už jízda z Anchorage do Sewardu je plná krásných výhledů a v městečko Seward nabízí nepřeberné množství rozmanitých aktivit od kajakování, přes horské túry až po vyhlídkové plavby lodí. Poklidnou atmosféru aljašské divočiny si pak můžete užít v chráněné oblasti lesa, řek a jezer od osady Cooper Landing až po Kenai.

  • V příštím, již 4. dílu mého seriálu článků o Aljašce se podíváme na město Anchorage a Denali národní park.

Čtěte také:

 

Sdílet tento příspěvek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *