V Ekvádoru jsem strávila únor 2016. A i když bývá v tropech právě v tuto dobu období dešťů, bylo mi počasí celkem nakloněno a já si tak mohla užít celý měsíc low-cost (nízkonákladového) cestování po této krásné zemi. Ekvádor má na svoji malou rozlohu až neuvěřitelnou přírodní diverzitu. Najdete zde na západě pláže, ze severu na jih táhnoucí se pohoří Kordiller (v Jižní Americe zvané Andy) s náhorními plošinami a sopkami sahajícími přes 6.000 m.n.m. Na východě se pak rozkládá amazonská džungle, a k Ekvádoru patří i souostroví Galapágy, známé mnoha endemickými druhy živočichů.

Sopka Imbabura (4.630 m.n.m.) u města Ibarra nabízí ze svého úpatí a vrcholu krásný pohled na další z mnoha ekvádorských vulkánů, na Cayambe (5.790 m.n.m.), třetí nejvyšší horu Ekvádoru. Na sopku Imbabura vede jednodenní trek. Připravte se však na celodenní náročné stoupání s převýšením asi 2.000 metrů. Můžete zažít i výškovou nemoc, případně ztratit stezku, která není příliš viditelná. Výšlap mi celkem trval 10 hodin i se zpáteční cestou až do vesnice, protože večer už nejela od úpatí hory zpět žádná kamionetta (= jakési taxi zajišťované místními obyvateli).

Kolibříci patří k nejmenším ptákům světa. Jejich výskyt v deštných pralesech Ekvádoru je běžný. Pro milovníky ptactva a fotografy je tak tato země a speciálně malé městečko Mindo top destinací. Vyplatí se udělat z Minda alespoň jednodenní výlet do okolních odlehlých rezervací, roztroušených po vrcholcích tropických And. Jednou takovou je i Bellavista Cloud Forest rezervace se soukromou luxusní ubytovnou pro majetné Američany. Nicméně lze si dojednat i hromadný soukromý odvoz někým z místních přímo z Minda a užít si zde tak kouzelné ráno s kolibříky a dalšími krásně zbarvenými ptačími druhy jako je tangara, trogon nebo dokonce vzácný skalňák andský.

Quito – základní kámen baziliky „del Voto Nacional“ byl položen roku 1892. Od té doby nebyla zcela dokončena a podle legendy nastane konec světa, až její stavba oficiálně skončí.

Quito v Ekvádoru je údajně druhým nejvýše položeným hlavním městem světa (2.850 m.n.m.). Obklopují ho zelené kopce And a stále aktivní sopka Pichincha (4.794 m.n.m.). Má 2 miliony obyvatel, množství architektonických památek a stejně jako všechna hlavní města i nebezpečné čtvrtě, kam se turistům vstupovat nedoporučuje. I přes jeho obrovskou rozlohu působí celkem malebně a jeho centrum spadá pod ochranu organizace UNESCO. Za návštěvu stojí Prezidentský a Arcibiskupský palác, kostel La Compaňía de Jesús nebo katolická bazilika Basílica del Voto Nacional s kopečkem El Panecillo v pozadí, a se sochou obrovského anděla na jeho vrcholu.

Jezero Quiolota ve výšce 3.914 m.n.m. vzniklo sopečnou činností před 800 lety. Tehdy došlo k největší erupci v celých severních Andách. Po zřícení stěn sopky se kaldera zaplnila podzemní vodou a vzniklo 3 km široké a 250 metrů hluboké jezero sytě modrozelené barvy. Je velice fotogenické a považuje se za jedno z nejkrásnějších kráterových jezer světa. Jeho podloží je stále aktivní a sopečné fumaroly ohřívají zespod vodu, zejména ve východní části jezera. Díváte-li se na něj z dřevěné vyhlídkové plošiny za jasného dne, uvidíte zasněžené vrcholky nedalekých vulkánů Cotopaxi a Iliniza. 3denní trek touto zelenou kaňonovitou krajinou kolem Quilotoa jezera rozhodně stojí za to. Můžete si o něm přečíst můj článek na webu Život na cestách.

Sopka Cotopaxi (5.897 m.n.m.) u města Latacunga je 2. nejvyšší horou Ekvádoru a nejvíce navštěvovanou. Místní agentury nabízí jednodenní exkurze do okolního národního parku nebo v případě dobrého počasí 2-denní výstupy až na vrchol, s přespáním na horské chatě ve výšce 4.880 m.n.m., kousek pod splazem ledovců pokrývajících vrchol Cotopaxi.

Amazonský deštný les v Hola Vista rezervaci, vzdálené několik hodin jízdy od Baňos de Aqua Santa, městečka známého horkými termálními prameny. Do rezervace se pořádají 2 až 4denní zájezdy s průvodcem, se zastávkou v záchranné stanici opic a dalších živočichů tropického lesa, dále se zastávkou v osadě domorodých amazonských indiánů s ukázkami z jejich typické kultury. Následuje oběd v místní ubytovně s postelemi s moskitiérou, průvodcovaná procházka deštným lesem a adrenalinová houpačka nad vrcholky stromů. Další den pokračuje prohlídka pralesa, seznámení se s amazonskými rostlinami využívanými jako potrava nebo pro dekorativní malbu obličeje a těla. Zájezd je zakončen sjezdem řeky na tradiční indiánské kánoi.

Roztomilá opička kotul veverovitý, Ekvádor

Ostrov Isla de la Plata u přístavního městečka Puerto Lopez je známý jako „Galapágy pro chudé“. Pokud vám stačí vidět roztomilé tereje modronohé (blue footed booby), několik dalších druhů ptactva, pár želv a při troše štěstí i delfíny z lodě, pak jste na správném místě. Za pouhý zlomek ceny výletu na Galapágské ostrovy zde toto všechno můžete vidět.

Terej modronohý na ostrově Isla de la Plata u městečka Puerto Lopez, Ekvádor.

Krásné, čisté, studentským životem kypící město Cuenca, s historickým jádrem pod ochranou organizace UNESCO mi učarovalo hned od začátku. Napsala jsem o něm i samostatný článek 12 důvodů, proč jsem si zamilovala město Cuenca. Dominantou města je katedrála Neposkvrněného početí neboli Nová katedrála. Byla postavena v 19. století německým architektem. Od průvodkyně katedrálou se také dozvíte, že modré kachličky na charakteristické nepřehlédnutelné kopule byly dovezeny z Československa!

Kopule Nové katedrály ve městě Cuenca byly obloženy modrými dlaždičkami přivezenými až z Československa!

 

Facebook komentáře
Sdílet tento příspěvek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *