V červnu 2015 končím v Kanadě svůj pracovně-cestovatelský pobyt na Working Holiday Visa, o kterém si můžete přečíst i na stránkách novin iDnes.cz. Penízky na cestování mám tedy vydělané a dostávám na dalšího půl roku kanadská turistická víza. Stále vlastním moje úžasné auto Dodge Caravan s kempingovou přestavbou a Aljaška je z Kanady na dosah ruky (! což je však pouze realtivní pojem – ve skutečnosti je ta Aljaška z jihu Alberty, z městečka Canmore, ještě zatraceně daleko). Nic tedy nebrání tomu, abych se vydala za splněním dalšího snu – navštívit divokou, přírodními krásami okouzlující Aljašku!

Aljaška je nejsevernějším státem a zároveň největším Spojených států amerických. Rozloha Aljašky se rovná zhruba 1/4 celkové rozlohy USA. Proto, když zvolíte okruh Aljaškou končící v Denali národním parku, jako jsem to udělala já, zdaleka jste ještě neviděli celou Aljašku, ale jen malou ochutnávku z ní 🙂

Moje cesta z jihu Kanady, přes Aljašku a zpět přes Vancouver Island trvala přesně 80 dní, najela jsem 14 000 km a každý den pečlivě zapisovala do cestovního deníku. Celou svoji trasu jsem pak na základě deníku sepsala do 5 článků.

  1. tento článek – Moje cesta na sever z Kanady po Alaska HWY
  2. Aljaška II. – „Zlatý okruh“ aneb Po stopách zlatokopů a medvědů
  3. Aljaška III. – Záliv Prince William Sound + Kenai poloostrov (aneb To nejlepší z Aljašky)
  4. Aljaška IV. – Anchorage a národní park Denali
  5. Aljaška V. – Katmai NP, Brooks camp – království aljašských medvědů

Moje cesta na sever z Kanady po Alaska HWY

Může se zdát přirozené spojit cestování po Kanadě s Aljaškou do jedné cesty (stejně jako mě předtím). Avšak zpětně hodnoceno, byla to cesta celkem náročná. Z městečka Canmore jsem vyrazila směr sever sama se svým kempingově přestavěným autem Dodge Caravan, plná nedočkavého nadšení, které mě však cestou brzy opustilo. Celé řízení auta spadalo jen na mě a zároveň jsem musela stíhat výhledy do krásné krajiny kolem, stejně tak jako plánování zastávek na trase a míst vhodných k přenocování. To vše je pro jednoho člověka celkem vyčerpávající, zvlášť když chce každou chvíli zastavovat na fotografování. Je to daň za volnost a nezávislost, kdy se nemusíte podřizovat požadavkům dalších spolucestovatelů. Takže po vyrovnání se s touto situací jsem svoji cestu na sever začala chápat jako dobrodružství ve stylu pomalého cestování a obrnila jsem se trpělivostí. Z Canmore v Kanadě do 1. aljašské zastávky mě totiž čekalo ještě dlouhých 2.300 km!

Moje věrné autíčko Dodge Caravan, které se mnou jezdilo celý rok a půl v Kanadě, včetně mojí cesty na Aljašku. Strávila jsem v něm nejednu mrazivou noc s brzkým vstáváním na fotografování východu slunce a bylo tím nejlepším „ubytováním“, co jsem kdy měla.

V nádherných kanadských národních parcích Banff, Yoho a Jasper jsem tentokráte nezastavovala, protože jsem je navštívila už několikrát během mého pobytu v KanaděNemohla jsem si však nechat ujít zastávku v Provinčním parku Mt.Robson, který se nachází více na severu a spadá do kanadské provincie Britská Kolumbie. Můžete si přečíst v samostatném článku o Berg Lake trail, jak jsem se během 2denního treku ocitla pod Mt. Robson (3954 m n.m.), nejvyšší horou kanadských Skalistých hor (Canadian Rockies).

Výhled z Mumm Basin viewpoint nad ledovcovým jezerem Berg je pohádkově krásný.

Po návštěvě Mt. Robson parku pokračuji dále na sever a u Fort St. John se napojuji na legendární Alaska Highway. Ta začíná trochu jižněji ve městě Dawson Creek, kde se můžete vyfotit u jejího úplného začátku. Na kanadském území Britské Kolumbie je také značená jako „BC HWY 97 North“, teprve na Yukonu získává jméno „Alaska HWY“ nebo také č.1. Vznikla za 2. světové války, když potřebovalo USA propojit svoje území přes Kanadu s Aljaškou, kde chtělo posílit obranu svých vojenských základen. Já jsem sledovala Alaska HWY celou cestu z BC, přes Yukon až do aljašského městečka Tok, kde jsem se pak odpojila na Glenn HWY. Celý tento článek se tedy týká jízdy po dálnici Alaska HWY a zajímavostech na ní.

Po Alaska HWY (vyznačena červeně) jsem projela Yukon a odpojila jsem se z ní až na Aljašce v městečku Tok. (autor mapy: Luigi Zanasi)

tip: Už od roku 1949 vychází každoročně brožura The Milepost (35 USD), která poskytuje podrobné informace o této dálnici i dalších navazujících a zajímavých zastávkách na nich.

⇒ Podobnou brožurku (avšak zdarma) s názvem Alaska můžete dostat ve většině návštěvnických center na severu Kanady a na Aljašce od společnosti Bell´s Travel Guides. Doporučuji se po této broužurce podívat, protože je to ideální rádce na cestu na Aljašku. Budete se moci podívat, za jak dlouho bude další odpočívadlo, benzinka nebo co zajímavého můžete navštívit v příští osadě nebo městečku. Mapy z této bružurky si můžete také stáhnout zde u mě níže. Budete je tak mít stále po ruce, např. stažené ve vašem mobilním telefonu. Na oplátku mi za ně můžete koupit virtuální kafe 🙂

Liard River Hot Springs – 2. největší termální prameny Kanady

Těsně před hranicemi kanadské provincie Yukon zastavuji v Liard River Hot Springs provinčním parku Britské Kolumbie (BC). Za vstupné 5 CAD se můžete do sytosti vycachtat v  horkých pramenech s vůní síry o teplotě až 43°C. Bohužel tu však chybí sprchy a já nejsem žádný otužilec, abych dobrovolně skákala do horského potoka nebo řeky, a tak jsem zůstala lehce načichlá sirným pachem ještě více než týden (nu což! je to zdravé pro pokožku ne?) až do návštěvy aquacentra ve Whitehorse, na Yukonu. Celkem tedy 17 dní bez sprchy, zhruba v polovině této doby jen návštěva právě těchto horkých pramenů. Kdo říká, že musí být každý den sprcha a každý druhý umyté vlasy? 🙂 Teprve při cestování zjistíte, že každodenní sprcha je zbytečný luxus 🙂

tip: Hned vedle bazenů s horkými prameny se nachází jednoduchý kemp. Při zaplacení kempu máte pak vstup do horkých pramenů zdarma.

Liard River Hot Springs – populární přírodní horké prameny na severu Kanady, v provincii Britská Kolumbie.

Bizoni v Muncho Lake provinčním parku kousek před Liard Hot Springs – jedno z mála míst jejich výskytu v Kanadě

Ještě ten den pokračuji dále směr sever k Yukonským hranicím. Watson Lake, první městečko na Yukonu, hned za hranicemi Britské Kolumbie, je od Liard River Hot Springs vzdálené už jen 200 km. Zastavuji na spaní někde na půli cesty, kde jsem našla odbočku do lesa. Cesta se rozšiřuje na pohodlný rovný plácek porostlý nízkými břízkami, ideální na noční zaparkování.

⇒ tip: Spaní/kempování jsem řešila většinou po cestě. Spala jsem ve svém kempingovém autě s postelí a nikdy jsem za spaní neplatila. Pokud se chováte tiše, je obecně freedom camping (mimo národní parky) tolerováno. Samozřejmě se lépe hledá místo na spaní za městem, ale i ve městě je možné přespat ve velkém městském parku nebo někde i u turistických informací, kde je výhoda, že můžete ráno využít i toalety. U jezer nebo na jiných odlehlých krásných místech můžete najít i jednoduchá tábořiště zdarma. S kempováním u řek by obecně také neměl být problém.

Na spaní je lepší se někam „uklidit“. Jako mimikry skvěle poslouží okolní objekty jako např. zde v Haines Junction, Yukon. Jinde zas budete spát zcela legálně s nádherným výhledem na modré jezero a vycházející slunce.

Cesta na sever pokračuje – Yukon – „Larger then life“

Ráno projíždím hranice BC a dostávám se na Yukon, kanadská provincie „větší než život“, jak hlásá uvítací cedule.

Přijíždím do městečka Watson Lake, které je známé svým Lesem cedulí (Signpost forest) hned vedle malého ale dobře vybaveného návštěvnického centra. Les cedulí má tradici již od roku 1942, kdy se jednomu z vojáků pracujícímu na stavbě Aljašské dálnice (Alaska HWY) stýskalo po domově a vztyčil zde první nápis se vzdáleností svého domova „Danville, Ill. 2835 miles“. Od té doby přibylo na 100 000 cedulí, jednu přivezli i čeští cestovatelé z Brna.

Další turistickou atrakcí je malé Muzeum polární záře (Northern Light Centre), kde můžete shlédnout dvě projekce o vzniku a fotografování aurory. Myslím, že za 10 CAD stojí za to do něj zavítat, zvláště pokud nebudete pokračovat na Aljašce dále na sever do města Fairbanks, které je polární září vyhlášené (i když ji můžete vidět prakticky kdekoli) a tamní muzeum prý promítá tyto dva stejné filmy.

Yukon – obrovská kanadská provincie. „Larger then life“ (větší než život), jak hlásí uvítací cedule

Watson Lake – Les cedulí (Sign Post Forest)

tip: Záchytným bodem při mém cestování pro mě vždy byla návštěvnická centra. Nejen, že poskytují většinou hezké čisté WC a Wifi internet, ale i cenné informace o místních zajímavostech a většinou velice milý personál je ochotem poradit s čímkoli – třeba i zda a kde je vhodné v daném místě kempování „na divoko“. Většinou zde najdete elektrické zásuvky na dobití své elektroniky, někdy i kohoutek na doplnění pitné vody. Já jsem se často ptala po nějaké kratší túře (1-3 hodiny) za účelem poznání místní přírody. Není také špatný nápad zeptat se na plavecký bazén, kde budete moci využít i sprchy (chápu, že ne každý vydrží 17 dní bez sprchy) 🙂 . V některých menších městečkách jsou dokonce bazény zcela zdarma (dotované vládou) nebo třeba za 2 CAD/USD, proto je škoda toho nevyužít.

⇒ Tip na hezký suvenýr: Yukon passport

Vždycky jsem byla velkým nadšencem deníčků a sbírání upomínkových razítek. Proto mě Yukon passport opravdu nadchl. Prázdný sešitek velikosti pasu dostanete v kterémkoli návštěvnickém centru na Yukonu (já jsem na něj náhodou narazila hned ve Watson Lake) a po té je na vás, jak si ho zaplníte jednotlivými razítky z navštívených míst. Po nasbírání určitého počtu razítek se také můžete zúčasnit soutěže o věcné ceny. Samozřejmě, že je to takové lákadalo pro turisty, ale proč nepodpořit několika dolary místní obyvatele např. návštěvou malého muzea ve vesničce Teslin.

Po cestě na Alaska HWY z Watson Lake do Whitehorse, yukonského hlavního města, budete míjet spoustu drobných vesnic jako Teslin, Johnsons Crossing, March Lake s místními „atrakcemi“ – tu malé muzeum, tam zas historicky významná kavárna nebo most přes řeku. Najdete zde i spoustu zastavení a piknikových míst u krásných jezer a vyhlídek na široširé jehličnaté lesy (viz mapa a průvodce Bell´s Travel Guides ke stažení výše). Můžete odbočit také na jih po Klondike HWY (také označována jako č.2) směrem na historické aljašské město Skagway, které jsem navštívila v rámci „Zlatého okruhu“ Aljaškou (viz připravovaný e-Book).

tip: Věnujete pečlivou pozornost stavu své nádrže. Čerpejte benzin vždy, když to půjde a nejlépe do plna, zejména na severu BC a Yukonu. Právě zde jsem toto podcenila a málem jsem nedojela, respektive naopak dojela na to. Naštěstí mi zastavil jeden z projíždějích karavanů (provoz je zde asi tak 1 auto za půl hodiny, takže žádná přecpaná silnice!) a jeho posádka mi přislíbila následování a případnou pomoc, když nedojedu až k nejbližší benzince. Dojela jsem a s karavanem jsme si zamávali.

Západ slunce – ztracena někde na obrovském Yukonu

Doputování do Whitehorse – hlavního města provincie Yukon

Město Whitehorse je hlavním městem kanadského Yukonu a důležitou křižovatkou Alaska HWY (č.1) a Klondike HWY (č.2). Já sama jsem toto město křižovala hned třikrát! Je totiž součástí tzv. Zlatého okruhu, který měří 600 km a vede odsud do kanadského Haines Junction, aljašského Haines, pak přejezd trajektem do aljašské Skagway a zpět do Whitehorse přes malou vesničku Carcross s její nejmenší pouští světa (o tom více v e-Booku).  Whitehorse bylo v době zlaté horečky v roce 1898 důležitým překladištěm nákladů pro zlatokopy. O historii zlaté horečky se dozvíte v místním muzeu, navštívit můžete také obrovskou loď a projít si její jednotlivá patra  – stojí za návštěvu (vstup zdarma).

Další hezkou místní atrakcí za drobný poplatek jsou Sádky (Fish Hatchery) na řece Yukon River, kde každý rok nadšenci vybudují a pak zase demolizují dřevěný kanál, který pomůže táhnoucím lososům při překonání vybudovaného jezu na řece. Lososi se díky tomu dostanou dále až do drobných potůčků, kde se sami zrodili, aby na stejném místě dali zrod nové generaci a sami zahynuli. S celým tímto přírodním cyklem se můžete seznámit i v obrázkové podobě vhodné pro děti právě v těchto sádkách, kde je část kanálu prosklená, takže můžete přímo pozorovat proplouvající, trochu zmatené lososi, o jejichž počtu vedou místní dobrovolníci podrobnou statistiku.

Loď jako muzeum ve Whitehorse

Dřevěný kanál na Yukon River postavený jednou ročně za účelem pomoci lososům v jejich rozmnožování.

tip: Jste-li už přejedení toastového chleba, ve Whitehorse si můžete koupit v místní zdravé pekárničce evropský chléb, každý den jiný dle jejich rozvrhu (viz webové stránky). I za těch 6-8 CAD stál za to! V úterý to byl myslím německý tmavý žitný a ve čtvrtek dokonce český chléb! Dále zde najdete různé bagetky a rohlíky a drobné doplňky jako hummus a další zdravé mňamky. Ptejte se v návštěvnickém centru po Alpine Bakery.

Whitehorse je označováno jako nejsušší město Kanady, protože leží ve srážkovém stínu pobřežních hor. Pokud se vám však stane jako mě, že zrovna bude pršet, je to ideální den na zastávku a relaxaci před další cestou. Za 7,70 CAD můžete v místním sportovním centru využít plavecký bazén, saunu nebo třeba i posilovnu, hodinu jogy či indoorový 215 m dlouhý běžecký okruh. Internetové připojení a kavárnička je také k dispozici.

Populární jsou také Takhini Hot Pools, venkovní lázně s horkou vodou, až 47°C kousek za Whitehorse směrem k Haines Junction (12 CAD). Nemůžu posoudit jejich kvalitu, protože v době mé návštěvy byli zrovna zavřené. Na svých webových stránkách inzerují i možnost kempování a hostelu.

Kluane NP – přírodní klenot na hranicích s Aljaškou

Jedete-li 150 km na západ od Whitehorse, najdete obec Haines Junction s velmi hezkým návštěvnickým centrem s přírodovědnou a řemeslnou expozicí. Ochotný personál vám také pomůže naplánovat váš výlet do národního parku Kluane, kde je spousta možností horských výšlapů od jednodenních až po několikadenní. Já jsem bohužel zvládla z důvodu nepřízně počasí pouze dvě kratší a jednu celodenní túru na Sheep Mountain, tyčící se nad obrovským ledovcovým jezerem Kluane Lake. Můžete si o ní a o tomto působivém národním parku, který je pod ochranou světové organizace UNESCO, více přečíst v samostatném článku Kluane NP.

Pohled na Kluane Lake z Sheep Mountain, Yukon, Kanada

Velice populárním trekem tu je 3-4 denní výstup na Observation Mountain, odkud dostanete známý úchvatný pohled na Kaskawulsh ledovec, který je 16 km dlouhý  a až 6 km široký. Protože mi však zbýval pouze jeden jediný den hezkého počasí před příchodem studené fronty a bouřek, zvolila jsem jinou variantu poznávání této čarokrásné krajiny – vyhlídkový let. Nejenže tak uvidíte zmíněný Kaskawulsh ledovec a krásné hory kolem, ale doletíte až k Mt. Logan (5.959 m n.m.), nejvyšší hoře Kanady, kterou není možné vidět odjinud než ze vzduchu, protože se nachází vysoko na ledovcovém poli!

Přistání na největším nepolárním ledovcovém poli na světě.

Kaskawulsh ledovec se nachází ve výšce 2000 – 3000 m.n.m., je 16 km dlouhý a až 6 km široký.

tip: V druhém návštěvnickém centru hned na břehu obrovského jezera Kluane Lake mi doporučili let s Icefield Discovery ze Silver City Airport (hned první odbočka před Kluane Lake) s velice milým novozélandským pilotem. Také cena s tímto operátorem je více než příznivá. Za 285 CAD jsem absolvovala s dalšími náhodnými návštěvníky 1,5 hodinový let v malém 5 místném letadýlku, proletěli jsme až závratně nízko nad Kaskawulsh ledovcem, vyhoupli se až nad Mt. Logan a nakonec přistáli přímo na největším nepolárním ledovcovém poli světa! Také vtipný výklad našeho pilota během letu, plný obsáhlých geografických a geologických znalostí, byl vynikající. Rozhodně tohoto operátora doporučuji. Jiné společnosti startující z Burwash Landing nebo Destruction Bay nabízí sice 2 hodinový let (tato letiště se totiž nacházejí dál), ale za 480 CAD a bez přistání na ledovci. A to by byla škoda nechat se o to ochudit. Budete totiž pravděpodobně jedinými lidmi na tomto obrovském ledovcovém poli s tloušťkou 1 000 m ledu po vámi!

Mt. Logan (5959 m) – nejvyšší hora Kanady a zároveň 2. nejvyšší Severní Ameriky (hned po Mt.Denali – 6190 m)

Mířím dále na sever k hranicím Kanady a Aljašky (konečně!), podél největšího yukonského jezera Kluane lake a poslední zastávku na kanadském území Yukonu dělám v malebné obci Beaver Creek, kde je malé, ale dobře vybavené návštěvnické centrum s pitnou vodou, elektrikou, rychlou wifi a pohodlnými piknikovými stolky na zápraží. Zásoby jídla doporučuji doplnit až v aljašském městě Tok, protože se vám může stát, že vám celníci některé potraviny zabaví jako mě – např. rajčata a citrony (prý neakceptují potraviny z Mexika, i když jsem argumentovala tím, že jsem je přeci koupila teď v Kanadě). Beaver Creek leží už jen 3 km od hranic s USA! Hip hip hurááá !!! 🙂 Vzhůru na Aljašku!

Pokračování v dalším článku zde:

⇒ Související články:

4 komentáře “Aljaška – moje cesta na sever – z Kanady po Alaska HWY

  • Velmi pěkné příští rok se chystáme na Aljašku po přečtení Vašich zážitků a komentářů s krásnými obrázky se těšíme. Pokud by to nevadilo ještě bych se Vám ozval pro příslušné informace mějte se hezky moc pěkná práce jen tiše závidím a těšíme se taky na místa, která jste procestovala. Díky Zoltán

    • Děkuji, jsem ráda, že se líbí. Do příštého roku už si budete moci přečíst všechny díly ze série o Aljašce, které jsem naplánovala. Určitě se ozvěte, poradím, co budu vědět. Díky za návštěvu mých stránek. L.

  • Krásný článek, taky právě plánují cestu na Aljašku (z Calgary) a vsechno info přijde vhod. To jsem myslela ze cestou nic moc zajímavého nebude, a pojedeme víceméně přímo. Ale teď už se těším, ze bude kde zastavovat. Jen jsem si všimla chybky- toto ledovcové pole je druhé největší mimo polární oblasti. Největší je v Patagonii.

    • Ahojky Moni. Děkuji za Tvůj komentář. Jsem ráda, že se vám informace hodí. Určitě si to moc užijete …já jsem takový „slow“ cestovatel a nejraději bych zastavovala na každém rohu 🙂 Až jsem myslela, že na tu Aljašku snad ani nedojedu 😀 Moni, nevím, jak to tedy doopravdy je, ale i všude na internetu mi vyskakují odkazy, že největší nepolární ledovcové pole je v Kluane – viz např. tady: http://www.guinnessworldrecords.com/world-records/largest-non-polar-ice-field/

Napsat komentář: Zoltán Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *