Za nízkonákladovým cestováním „s batůžkem“ na Kostariku jsem vyrazila v lednu 2015 z Kanady, kde jsem v tu dobu pracovala v restauraci v městečku Canmore ve Skalistých horách, v provincii Alberta. Byl to velmi příjemný aktivní odpočinek od tuhé kanadské zimy s teplotami kolem -35°C. Tato cesta do Střední Ameriky byl můj vůbec první kontakt s latinsko-americkou kulturou. A ta mě natolik zaujala, že o rok později vyrážím do opravdové Latinské Ameriky – do Kolumbie, Ekvádoru a Peru a to na půl roku.

Chtěla jsem toho vidět z tohoto malého ale rozmanitého státu co nejvíce, ale zároveň si užít i trochu odpočinku na plážích. Měsíc byl na všechno opravdu krátký, takže jsem některá místa (také kvůli nepřízni počasí) musela vypustit. Naštěstí Kostarika je země, po které se dobře cestuje a všude se dostanete hromadnou dopravou. Setkáte se zde se silným vlivem kultury USA, která je nicméně prospěšná v ochraně krásné kostarické přírody. Na mnoha místech tak najdete různé záchranné stanice s dobrovolníky převážně právě z USA, organické farmy pořádající tour pro turisty i levnější ubytování v hostelech, ideálních jako základna low-cost cestovatele. I na farmách a hostelech jsem jsem se setkávala s dobrovolníky a pokaždé jsem litovala, že nemám více času zůstat tam s nimi a účastnit se dobrovolnického programu také.

Zájemci o dobrovolnictví se můžou podívat např. na stránky helpx.net nebo workaway.info. Na Kostarice najdete dobrovolnické projekty zdarma, někdy vám i zaplatí, ale většinou se tady za dobrovolničení (4 hodiny denně, 5 dní v týdnu) platí 50 USD týdně. Tento poplatek zahrnuje příspěvek organizaci na vaši stravu a ubytování. I přesto jsou to na Kostarice velice nízké životní náklady, něco se přiučíte a poznáte novou kulturu a jiný způsob cestování. Jak jsem já dobrovolničila na španělském Tenerife si můžete přečíst zde – Workaway na Tenerife.

Trasa mé měsíční cesty Kostarikou

Itinerář – 30 dní na Kostarice

1) Odlet z Kanady, Čt 8.1. 2015

– odlet z Calgary, díky zpožděnému letu nestíhám přestup v Houstonu – přespání v hotelu u letiště, let přesunut na druhý den 8.00

2) Přílet do na Kostariku, Pá 9.1. 2015

– přílet do Alajuely na letiště ve 12.30, svezu se s ruským Kanaďanem Oskarem, mým spolucestujícícm z letadla, do Monteverde jeho pronajatým autem

3) Monteverde – tropické deštné lesy, So 10.1. 2015  

-Freddy´s Birdwatching tour s Oskarem, oběd v restauraci Tree House, Hanging Bridges tour od Selvatura

4) Monteverde, Ne 11.1. 2015

– krásná „zahrada kolibříků“ Selvatura, Monteverde Rainforest Reserve, Butterfly Garden a Frog pond Santa Elena

Kostarika je rájem kolibříků.

5) Pláž Samára, Po 12.1. 2015

– přesun autem s Oskarem na HWY Transamericana, po rozloučení autobusem na Samára beach (od původního záměru jet do Tamarinda mě odradila mladá Belgičanka, kterou potkávám v autobuse, skočím s ní tedy místo toho na autobus směr Samara), příjezd kolem 13 h., hostel Miravelle, odpoledne Turtle watching tour Ostional Beach Reserve (1,5 hod. jízdy autem s lidmi z hostelu)

V Ostional Beach Reserve kladou želvy za soumraku do písku svoje vejce.

6) Samára, Út 13.1. 2015

– změna hostelu (El Cactus, 18 USD), odpočinek, beach volejbal na pláži

7) Samára, St 14.1. 2015

– ráno beach volejbal, v 11 hod. odjezd s americkým Korejcem na hezký vodopád Las Cascadas asi 20 km od Samary, večer beach volejbal, večeře v restaruaci se Švýcarkou, která sem přijela z Kolumbie

Pláž Samara na západním pobřeží Kostariky.

8) Carara NP, Quepos, Manuel Antonio NP, Čt 15.1. 2015

– celodenní přesun ze Samáry do Manuel Antonio NP, se zastávkou v Carara národním parku (4krát změna busu)

papouška z rodu ara uvidíte na Kostarice i ve volné přírodě

9) Manuel Antonio NP, Pá 16.1. 2015

– relax na pláži u národního parku

10) Manuel Antonio NP, So 17.1. 2015

– ráno prohlídka národního parku, odpoledne odjezd busem do Dominicalu, večeře ve výborné restauraci

Opička malpa kapucínská, Manuel Antonio NP

11) Dominical, Ne 18.1. 2015

– odpoledne moje 1. surfování (lekce surffování – 2 hodiny za 40 USD, včetně půjčení surfu)

12) Dominical, Po 19.1. 2015

– dopolko moje 2. surfování, odpolko s Oskarem (Tico) vodopád v Domonicallito a západ slunce nad Dominicalem, večeře s Japoncem Tomoki

13) Dominical, 20.1. 2015

– 3. surfování – Japonec Tomoki mi pomáhá chytit vlny, pak společná večeře v restauraci s kuchařem Charliem

1. surfování

14) Dominical, 21.1. 2015

– ráno jdu do Hacienda Barú Wildlife Refuge, odpolko 4. surfování – Oskar mě vzal na Playa Hermosa

15) Dominical, 22.1. 2015

– 5. surfování, obrovské vlny, těžké chytit, společná večeře s jednou Kanaďankou z mého hostelu a s Tomoki

16) Drake Bay – Corcovado NP, 23.1. 2015

– odjezd busem ve 4.00 ráno z Dominicalu, přejezd lodí do hostelu Jungla del Jaguar v Drake Bay, ukrytého na okraji džungle národního parku Corcovado (čtěte v samostatném článku)

-odpoledne prozkoumávání okolí s mladým americkým biologem Gerridem, večer ještě noční procházka džunglí (vidíme tapíra, mravenečníka, chřástala oslněného baterkami, který si sedl sám Gerridovi na ruku, hada na lovu a spoustu krabů,..)

17) Drake Bay – Corcovado NP, 24.1. 2015

– dopoledne relax na pláži pod palmami, po společném obědě s dobrovolníky jdeme džunglí na blízkou pláž s jeskyňkou a obrovskými stromy s liánami a vodopádem

… s báječnými dobrovolníky uprostřed tropické divočiny …

 18) Drake Bay – Caňo Island NP, 25.1. 2015

– v 7 hod. ráno odjezd lodí s jednou Kanaďankou na snorkeling tour na Caňo Island – korálů poskromnu, zato spousta ryb, malých žraloků a ukázala se i želva

– večer putování džunglí s Američanem Leem na skryté místo s hezkou krápníkovou jeskyní a vodopádem

Ostrov Isla del Caňo

… objevila se i obrovská želva …

19) příjezd do San Gerardo de Rivas

– ráno smutný odjezd z toho ráje pod palmami na Drake Bay, příjezd busem do hektického města San Isidro, kde je několik busových terminálů, zorientovat se mi pomůžou místní (taxikáři a jeden bývalý učitel angličtiny ze supermarketu), odjezd busem do vesničky San Gerardo de Rivas v horách u národního parku Mt. Chirripo

20) San Gerardo de Rivas – Chirripo NP

– útulný hostel Casa Mariposa s milými dobrovolníky opět z USA, dopoledne řešení složitého způsobu jak získat povolení ke vstupu do národního NP (27 USD) – to se povede, nicméně se nám nepodaří získat povolení k přespání na horské chatě, takže vyrážíme na východ slunce na nejvyšší horu Kostariky (3.821 m) již ten večer ve 20.30. Jsme 3, klučina z Izraele a starší Kanaďanka. Po celou dobu prší a za chvíli jsme celí mokří, goretex negoretex. Jdeme vytrvale mírně vzhůru buší po celou noc za světel čelovek.

21) San Gerardo de Rivas – Mt. Chirripo NP

– ve 3 hod. ráno příchod na horskou chatu v sedle, kde je na přespání potřeba rezervace za podmínek, které nemůže žádný běžný zahraniční turista splnit (např. účet u kostarické banky apod.). Nikdo, ani místní Kostaričané ty podmínky nechápou – doufám tedy, že je již dokázali změnit. Dáváme si tu na 1 hod. pauzu na snídani. Venku začalo pršet ještě víc než předtím, šance na spatření východu slunce jsou mizivé. Přesto ve 4h. ráno vyrážíme k vrcholu. Průtrž mračen a silný ledový vítr (něco kolem 3°C, ale pocitově tak – 10°C!) na nás čekají na vrcholu nejvyšší hory Kostariky místo ranní záplavy slunečních paprsků. Po návratu zpět na chatu doslova ždímeme naše oblečení a vyléváme vodu z pohorek. Ani v chatě se nezahřejeme, bez rezervace nám neprodají ani horký čaj. Dolů doslova běžíme, abychom se trochu zahřáli. Naštěstí přestane pršet a jako mávnutím kouzelného proutku vysvitne i sluníčko!  A po zbytek dne je už hezky.

Shrnutí celého výšlapu: Pochod na nejvyšší horu Kostariky Mt. Chirripó (3.820 m.n.m.) nám trval i s přestávkami a pomalým tempem 16 hodin. Převýšení 2350 m, 40 km. Pozorně sledujte předpověď počasí a pokud má být špatné, nedoufejte v opak 🙂 Místní tropické lesy vodu doslova přitahují.

– odpoledne návrat dolů do hostelu a procházka k blízké botanické zahradě Cloudbridge forest (nohy už moc nechtějí chodit po těch 40 km – jako zázrakem však nemám žádný puchýř)

Kostarické hory Kordillery s nejvyšší horou Mt. Chirripó (3.820 m)

22) La Georgina na Panamericaně, 95. km silnice

– v 11.30 odjezd busem do San Isidro a odtud do malé restaurace s ubytováním na HWY na San Jose, prý je tu možnost vidět vzácné ptáky quetzaly

– prší, není tu internet, zima – kolem 5°C a vlhký vítr, v ubytku mám naštěstí přímotop, ale postel je hrozná, snad 100 let stará pružinová matrace s vyleželým důlkem

23) La Georgina na Panamericaně, 95. km silnice

– procházka džunglí kolem, pátrání po ptáku quetzalovi, fotím alespoň kolibříky, kteří přilétají na krmítka u restaurace.

24) Cahuita

– v 8 hod. odjezd busem do San Jose, bus z jiného terminálu (přesun k nádraží taxikem), ve 12 hod. busem do Cahuity – příjemných 7 hod. jízdy (od La Georginy), ubytko ve špinavém starém hostelu Secreat Garden, s hezkou zahradou. Setkání zde s lidmi, které jsem potkala v Chirripo NP, společné koupání na pláži Playa Negra a večeře v místní restauraci.

25) Cahuita NP

– ráno je zataženo, jdu s jednou Kanaďankou do národního parku, moc zvířat nevidíme, jen slyšíme howler monkey, pak vysvitne slunko a na plážičkách s průzračnou vodou je krásně

– odpolko koupání opět na pláži Playa Negra

Národní park Cahuita a jeho krásné pláže

 

26) Puerto Viejo – Jaguar rescue centre, beach

Městečko Cahuita mě kromě národního parku tolik neuchvátilo. Přesun do Puerto Viejo, krásný nový hostel Pagalú, potkávám tu Američanku z Drake Bay, půjčujeme si kola a jedeme společně do Jaguar Rescue Centra – záchranná stanice místní zvířeny všeho druhu – prohlídka s průvodcem za 30 USD stojí zato. Odpolko relax na hezké turistické pláži Cocles Beach.

27) Puerto Viejo – Manzanilla reserve, beach

– na kole do Manzanilla Reserve (14 km po silnici tam, 14 km zpět), pak procházka džunglí bahnem, protože předtím hodně pršelo, stezka není moc viditelná, prodírám se hustým porostem a doufám, že nenarazím na nějaké nechtěné zvířátko v podobě jedovaté žabičky nebo hada. Jsem ráda, když dorazím zpátky a zbytek dne už jen odpočívám na pláži Manzanilla.

jeden z nejjedovatějších hadů Kostariky

… a smrtelně jedovatá žába dendrobátko ..

28) Puerto Viejo – Chocoart tour, relax

– skvělá ChocoArt tour (25 USD) s ochutnávkami všech fází přípravy organické čokolády (od syrových kakaových bobů až po horkou čokoládu)

– večer relax, je zataženo, takže už moc sluníčka poslední dny na Kostarice nenachytám

29) Puerto Viejo – relax, joga class

– relax, procházka městečkem, odpoledne relaxační joga class

30) odjezd do San Jose

– odjezd busem do hlavního města San Jose, odtud přestup na bus na letiště v Alahuele

31) odlet ve 2 hod. ráno do Kanady

– odlet ve 2 hod. ráno s United Airlines, z Houstonu s Canada Air

Finance – kolik mě to stálo?

Kostarika není pro cestovatele zrovna nejlevnější destinací. Snažila jsem proto jezdit výhradně veřejnou dopravou, vařit si sama místo každodenních návštěv restaurací, nakupovat na místních trzích, kde je jídlo levnější než v supermarketech a příliš neutrácet za turistické atrakce, kterých je na Kostarice požehnaně a některé jsou předražené (hlavně v oblasti Monteverde).

1) Ubytování:

  • Ceny v hostelech se pohybují od 170 do 400 Kč.
  • Páry mají vždy výhodu, že pronájem soukromého pokoje bývá levnější než postel ve vícelůžkovém pokoji hostelu. Drobnou slevu dostanete přes můj link na www.booking.com.
  • Zkuste najít levnější ubytování přes AirBNB.com – při první registraci přes můj profil můžete dostat slevu na vícedenní ubytování.
  • Tip: Zeptejte se v hostelu na „pronájem hamaky“ (houpací sítě) – ve většině z nich se spí dobře, zejména v těch větších, a jsou levnější než postel v pokoji. Doporučuji špunty do uší a masku na oči (přece jenom jste blíže přírodě, která je někdy dost hlučná). V horách samozřejmě budete rádi za teplou postel uvnitř. V nadmořské výšce 3.000 metrů je totiž i v tropech hodně chladno.

Hostel Jungla del Jaguar pod palmami, na místě odříznutém od civilizace zátokou Drake Bay, na okraji Corcovado NP.

2) Jídlo

  • nejlevnější varianta je stravování se z vlastních zásob a nakupování na lokálních marketech
  • skvělé místní ovoce za příznivé ceny
  • v restauracích menu od 120 do 200 Kč (3.000 – 6.000 colonů)
  • tradiční jídlo: rýže, fazole, smažený banán, maso, trocha zeleniny

typická kuchyně centrální Ameriky s rýžovo-skořicovým nápojem horchata

Tradiční pokrm zahrnuje rýži, maso, smažené banány, fazole, zeleninu.

3) Doprava

  • veřejná doprava autobusem je velice levná, taxi lze také někdy využít bez hlubšího sáhnutí do kapsy
  • půjčení auta doporučuji jen pokud jste v časovém presu a když si troufnete řídit na místních často křivolakých horských silničkách
  • autobusy tu jezdí všude, nicméně někdy je délka trasy nepřímo úměrná času dopravy, zejména v horských oblastech kvůli náročnému terénu

tropické hory Kostariky

4) Vstupné do národních parků a turistické atrakce

  • Kostarika je jednou ze zemí s největší přírodní diverzitou. Na svoji malou rozlohu má neuvěřitelných 28 národních parků! Vstupné je většinou kolem 200 – 300 Kč.
  • Extra příplatek se platí za průvodce a případně překladatele, pokud již neumí anglicky.
  • Turistické atrakce stojí většinou od 20 do 45 USD (400 – 1.000 Kč), birdwatching tours 40 USD (pro milovníky ptactva skvělý zážitek), vzdušné mosty v Monteverde 25-35 USD (podle mě předražené!), čokoládová tour v Puerto Viejo 30 USD (stojí za to).

5) Letenka a taxy

  • moje letenka nebyla zrovna nejlevnější: zpáteční z Calgary, Kanada – do San Jose (Kostarika) za 788 CAD + 25 USD zavazadlo (tedy asi 15.600 Kč za letenku, roku 2015)
  • platila se také odletová taxa při opouštění Kostariky 29 USD

Celkem tedy:

Moje 30denní cestování po Kostarice podle tehdejšího přepočtu měn vyšlo na 32 000 Kč + 15.600 Kč za letenku. Celkem tedy asi 47.600 Kč za měs! Ušetřit by se určitě dalo na turistických atrakcích placených v amerických dolarech, nicméně některé stojí za to.


Pomohl vám tento článek?

Pozvěte mě za něj na virtuální kafe 🙂
Podpoříte tak vznik dalších takových článků (jedno kafe je za 3 eura nebo ekvivalent v CZK)

Buy Me A Coffee


Čtěte také:

Máte-li nějaké připomínky, náměty či dotazy, neváhejte napsat dolů do komentářů 🙂

Díky, slunce v duši.

2 komentáře “Kostarika za kolibříky, surfováním i čokoládou – itinerář mojí cesty (30 dní)

Napsat komentář

Ohodnoť tento článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *