Aljaška IV. – Anchorage a národní park Denali

V tomto 4.díle serie článků z mého výletu na Aljašku (2015) se dozvíte o zajímavých místech na trase Anchorage – Denali NP.  Z Anchorage do Denali (380 km) se můžete dostat za jeden den, 2. den projet turistickým autobusem celou trasu národního parku, vidět v podstatě většinu místní fauny a třetí den mířit zpět do Anchorage. Pokud však máte čas, stojí za to zvolnit a užívat si okolní horskou přírodu, zvláště pokud budete mít štěstí na počasí.

Na trase Anchorage – Denali národní park získáte zcela nové dojmy z Aljašky než z jejího jihu na Kenai poloostrově. Od přístavního města Anchorage směrem na sever se totiž začíná krajina zvedat z nulové nadmořské výšky až dosáhne neuvěřitelných 6.190 m n.m., což je masiv Mt. Denali, nejvyšší hora celé Severní Ameriky. Na 300 km vzdálenosti je tento výškový rozdíl obrovský a vy si tak budete během jednoho dne připadat jako v úplně jiném světě! Pokud se sem navíc vydáte koncem srpna či v září, budete si moci vychutnat nádherné scenérie podzimní přírody.

Skvělým pomocníkem na celé trase mi opět byla moje oblíbená brožurka od společnosti Bell´s Travel Guides, kterou můžete dostat zdarma v jakémkoli návštěvnickém centru Aljašky či v Kanadě. Najdete zde zajímavé zastávky, vyhlídková místa, kempy či neplacená tábořiště. V elektronické podobě si ji můžete stáhnout zde u mě:

parks-highway-map

parks-highway-log

Ocením, když mi za to koupíte alespoň virtuální kafe 🙂 Jedno Chai Latte prosím 🙂

1. Anchorage

Anchorage je největším městem Aljašky, původně osídleno eskymáky před 5.000 lety a později objeveno ruskými průzkumníky, kteří s eskymáky začali obchodovat. Město je rušnou turistickou základnou a dopravním uzlem Aljašky. Najdete zde množství kulturního vyžití a širokou nabídku míst k nakupování. Já z měst většinou rychle prchám pryč, ale několik míst jsem přece jen navštívila.

⇒ místa k navštívení:

1. Celkem zajímavým bylo Alaska Heritage muzeum umístěné v budově banky Wells Fargo. Zdarma si můžete prohlédnout 900 předmětů z doby původního osídlení a na 3.000 vzácných knih, mincí a jiných starožitností.
2. Earthquake park – z vyhlídkové plošiny parku nad městem můžete vidět za hezkého počasí i horu Mt. Denali vzdálenou přes 300 km.
3. Kincaid park – tento rozlehlý lesopark nabízí množství stezek k procházkám, běhu, jízdě na kolech i disk-golfové hřiště. Brzy ráno nebo za soumraku tu můžete vidět i losi, kteří tu volně žijí.

⇒ tipy na spaní:

Pokud cestujete se svým „obytným autem“, není Anchorage nejlepší místo k nočnímu zaparkování. Můžete zkusit přespat v některém z hostelů (kolem 35 USD/noc.) nebo levnějším hotelu, cestujete-li v páru. Já jsem hostel využila před odletem do Katmai národního parku, kdy jsem musela nechat auto na opravu v Denali. Jinak jsem nocovala v Anchorage na parkovišti před supermarketem Cosco a před Walmartem. Nicméně nebyly otevřeny 24 hod.

⇒ tip na hygienu:

Stejně jako některá místa v Kanadě a na Aljašce nabízí v určité dny třeba plavecký bazen jen za $2, tak i některé posilovny a welness centra mají tyto nabídky také. Skvělý relax v sauně, páře a horké sprše jsem si tak užila zcela zdarma v Alaska club for women, i s půjčeným krásným bílým ručníkem (pro špinavé cestovatele obytným autem jako já, s několika denní absencí sprchy skoro až neúměrný luxus 🙂

⇒ praktický tip na výběr peněz:

Cash back – tato služba, kterou moc jinak nevyužívám, mě v podstatě zachránila, když mě nefungovala kanadská karta na výběr peněz z bankomatů v Anchorage a já potřebovala zaplatit hotovostí 750 USD svoji letenku do Katmai národního parku. Některé supermarkety jako třeba Carrs nabízí dokonce cash back 300 USD i za malý nákup. Je to i levnější způsob získání peněz ze svého účtu, protože neplatíte žádný poplatek bance za výběr.

 

2. Blízké okolí Anchorage

1) Máte-li v Anchorage trochu více času a chcete si protáhnout nohy ztuhlé sezením v autě, můžete vystoupat na Flattop mountain. Je to populární celkem 5 km dlouhá túra s převýšením 390 metrů. Odměnou za fyzickou námahu vám bude krásný výhled na Anchorage, mořské pobřeží zálivu Turnagain Arm a za jasného dne i na sopku Mt. Spur či na Mt. Denali.

2) Turnagain Arm – podél tohoto zálivu 70 km dlouhého, který se větví z 300 km dlouhého Cookova zálivu, se vine silnice z Anchorage na jih na Kenai poloostrov. Podél silnice je množství zastavení a vyhlídkových bodů. Můžete se zde setkat se soustou živočichů žijících na pobřeží. Za krátkou zastávku stojí např. Potter Marsh boardwalk, mokřady s dřevěnými mostky a bohatým výskytem vodního ptactva (vezměte si sebou dalekohled).

 

3. Trapper Creek

⇒ praktický tip:

Přejela jsem bez zastávky přes městečka Wasilla a Willow, ale zastávka v obci Trapper Creek se vyplatila. Leží na půl cesty mezi Anchorage a Denali parkem. Nachází se tu také odbočka na Petersville Rd. Trapper Creek je strategický bod na cestě, zejména pokud potřebujete dobrý internet v místní knihovně, načerpat benzin, horkou sprchu 12 minut za $4 nebo vyprat prádlo ($2 pračka, $3 sušička). Při čekání na prádlo si také můžete zatím venku uvařit pod piknikovým přístřeškem (výhodné zvláště za deště).

 

4. Petersville Rd.

Z Trapper Creek odbočuje Petersville Rd., která je známá svými pohlednicovými výhledy na Mt. Denali (bývalá Mt. McKinley). Je to zhruba 45 km dlouhá silnice, která se brzy mění z asfaltové na prašnou, s někdy i dost velkými výmoly a četnými odpočívadly kolem, kde se dá přespat. Jeďte po ní opatrně, protože v případě poruchy vozidla byste se nemuseli dočkat pomoci. Pojedete asi 15 km nekonečně dlouho (díky špatné kvalitě cesty), až se před vámi otevře výhled přes drobná jezírka. Pohádková scenérie alpinské krajiny a majestátní hory Mt. Denali (6.190 m), zalité v ranním slunci, je nezapomenutelným zážitkem.

Toto místo mám spojeno se silnými emočními zážitky i z jiných důvodů. Hned ráno při fotografování východu slunce jsem tu málem zapadla i se stativem a foťákem do bažiny, a skoro omdlela z teplotního šoku způsobeného silným zázvorovým čajem, který má zahřívací účinky, zatímco tady byla v 6 hodin ráno teplota -10°C (v srpnu!). Člověk si zde v divočině pod nejvyšší horou Severoamerického kontinentu rychle uvědomí, jak je proti síle přírody nicotný a stačí změna počasí, porucha auta nebo nevolnost a může se dostat do velkých problémů. Však o tom je i na Aljašce točený film Útěk do divočiny (Into the Wild) – viz dále 7) Healy a „magic bus“.

Kolem poledne jsem tu potkala ještě jedno auto a to bylo pro ten den všechno. Byl to terénnní džíp s dvěma lovci. Dali jsme se do řeči, nechala jsem tu svoje auto zaparkované a dále jsem po rozbité cestě pokračovala na průzkum s nimi. Dojeli jsem až ke starým zlatým dolům na konci cesty, které však opět majetní lidé začali vykupovat a obnovovat, protože zde byla údajně nalezena nová ložiska zlata, která místní potok vyplavuje. Dozvěděla jsem se tak zajímavé věci ze života místních obyvatel a současných poměrů, stejně tak jako že ulovit losa a naplnit tak ledničku průměrné aljašské rodiny na tuhou zimu není tak jednoduché. Zůstala jsem s lovci v kontaktu a ani za 2 týdny zbývajícího „hezkého“ počasí se jim úlovek nepovedl. Zvěř se totiž prý v době lovecké sezóny stahuje do nitra národního parku, jakoby tušila nebezpečí a věděla, že v národním parku jim nic nehrozí.

5. Denali státní park

Denali státní park se táhne podél dálnice George Parks HWY a obklopuje tak národní park Denali, čímž se zvětšuje celková plocha chráněného území. Najdete zde množství hezkých míst na kempování zdarma – viz brožurka Bell´s Travel Guides ke stažení výše. Já jsem v ní nalezla útulný neplacený kemp East Fork Chulitna Wayside na 185. míli. V těchto místech dálnice také budete dostatečně vysoko a skrze řídké jehličnany uvidíte jedny z nejhezčích výhledů na Aljašské pohoří s vévodící horou Mt. Denali (bývalá Mt. McKinley).

6. Denali národní park

Denali národní park je nejnavštěvovanějším parkem Aljašky. Byl vyhlášen jako národní park roku 1917 na podnět biologa Charlese Sheldona, který zde začal zkoumat vzácné ovce aljašské (Dall Sheep, viz obr. dole) a bojoval za ochranu jejich biotopu. Rozlehlá krajina tajgy národního parku Denali, který je 3krát větší než Yellowstone NP, nabízí útočiště také pro spoustu dalších zvířat, která se sem stahují zejména v době lovecké sezóny. Z vyhlídkového autobusu správy parku můžete i na té nejkratší trase (6,5 hodiny, 35 USD) spatřit soby, losi, medvědy grizzly, ovce aljašské, piky či bělokury.

Navštívit Denali byl můj velký sen, stejně jako Yellowstone NP (což se mi podařilo v roce 2010.) Na rozdíl od Yellowstonu mi však přijde Denali park velice nepřístupný a ne zcela ideální pro fotografování divokých zvířat. Z důvodu ochrany přírody tu totiž funguje velice propracovaný systém dopravy autobusy. Vlastním autem se dostanete po silnici pouze 15 mil (24 km) k závoře, na dalších 115 km této cesty mají přístup pouze autobusy. Můžete si vybrat ze čtyřech základních typů autobusů – některé z nich se pak ještě dělí cenově podle délky trasy.

1. Turistické autobusy (tour buses, kolem 170 USD) jsou s průvodcem, který podává detailní informace o historii parku, jeho ochraně a fauně. V ceně je zahrnuto drobné občerstvení a „tours“ jsou tematicky zaměřeny.
2. Nejvíce využívané jsou autobusy tzv. tranzitní. Ty se dělí podle délky trasy 6 hodin (31 USD, Toklat river a zpět), 8 hodin (40 USD k Eielson návštěvnickému centru a zpět), 11,5 hodiny (55 USD k Wonder lake a zpět) a 13 hodin (60 USD, Kantishna a zpět). Vyráží v různých intervalech, počínaje 6. hodinou ranní, která je pro fotografy samozřejmě nejlepší díky jemnému světlu. Nicméně zvířata uvidíte v průběhu celého dne.
3. Camper busy – 40 USD (platí po dobu vašeho pobytu v parku, ale s tím, že se musíte prokázat zaplaceným kempem uvnitř parku a „backcountry permitem“).
4. Shuttle busy – zdarma mezi jednotlivými příslušenstvími parku (návštěvnické centrum, parkoviště, začátek stezek kolem jezera, chovná stanice psů pro tažná spřežení, apod.)

Já jsem využila po 3 dny tranzitních autobusů, dvakrát 8 hodinovou trasu k Eielson návštěvnickému centru, jednou až k Wonder lake, 11,5 hodiny. Po všechny dny jsem měla velké štěstí na počasí – pokaždé jsem viděla majestátní horu Mt. Denali. Říká se, že 80 % návštěvníků ji nikdy nevidělo – buď prší anebo je alespoň zahalena v mracích.

Autobusy zastavují na určených místech a pouze na krátkou dobu. Kdo fotografuje, musí být tedy velice rychlý a flexibilní. Za jeden den tak nezvládnete fotit a zároveň si vychutnat scenérie. Proto jsem musela další den jet znovu. Samozřejmě by to bylo ideální vlastním autem, ale co naplat. V prvním autobusu nám také řidič nedovolil konzumovat svoje jídlo, na to jsme měli určenou přestávku 20 minut u Eiesel návštěvnického centra. To znamená, že jsme všichni byli hrozně hladoví a místo focení a prohlídky centra, jsme sedli na kameny a lavičky venku a jedli. Další den jsem zjistila, o co jsme přišli. V návštěvnickém centru totiž běží moc hezký 20 minutový filmek o horolezeckém výstupu na Mt. Denali. a také přilehlé muzeum stojí za vidění. Pokud se vám tedy něco podobného stane, běžte si na takového řidiče stěžovat. Celou cestu nám sice podával hodnotné a zajímavé informace o parku, ukazoval zvířata kolem a zastavoval v jejich blízkosti, abysme si je prohlédli, ale svojí striktností a leností uklízet případné drobečky po návštěvnicích ve svém autobuse, způsobil to, že celý den byl hodně hektický.

Také z hlediska treků mě Denali trochu zklamal. Chtěla jsem konečně vyrazit na nějakou vícedenní túru. Nejprve však musíte projít příslušným školením od strážců parku ohledně orientace v terénu, bezpečnosti pohybu na území medvědů, správné brodění řek apod. I toto školení jsem absolvovala a zarezervovala si kemp a camper bus. Pak jsem vyrazila cvičně na jednodenní výlet  horskou tajgou, kdy jsem se prodírala pichlavým křovím, brodila potoky a snažila se vydrápat na nejbližší horu u silnice. Pěší turistika v Denali má totiž jeden háček. Nejsou tu žádné oficiální prošlapané stezky. A správa národního parku klade důraz na zachování „divokosti“. To znamená, že se dokonce vyžaduje v případě více osob, aby nešly při túře za sebou, ale vedle sebe, aby po sobě zanechaly co nejmenší stopy (žádné prošlapané cestičky). Skončila jsem svůj výlet k nejbližšímu kopci sice s hezkými fotografiemi aljašských bílých ovcí, ale naprosto vysílená, poškrábaná a dotrhaná od neprostupného křoví. Zrovna tak vypadali dva trempíci, které jsem později večer potkala na silnici stopovat a svezla jsem je dolů do hlavního kempu. Popisovali mi, jakými strastmi museli projít při jejich dvoudenním putováním národním parkem. Když potom do rána napadl čerstvý sníh, opustila jsem od svého nápadu vícedenního treku úplně. V mém spacáku bych zřejmě zmrzla.

⇒ ano či ne?:

Pokud po těchto informacích přemýšlíte, zda má vůbec smysl se do Denali parku vydat, odpověď zní „určitě ano“. Přece jenom uvidíte spoustu zvířat. Například já jsem z autobusu během jednoho dne viděla 9 grizzly medvědů, stádo sobů, aljašských ovcí a později večer ještě mohutné losi v říji bojující o samice. Kde jinde toto zažijete?

⇒ Národní park Denali také nabízí návštěvníkům doplňkový program, o kterém se můžete informovat v návštěvnickém centru. Zahrnuje:

• ranger talks – setkání na určeném místě s jedním ze strážců parku, který má připravený nějaký výklad
• promítání krátkých dokumentárních filmů v návštěvnickém centru – patří k mým oblíbeným aktivitám, protože jsou většinou velice vydařené a človek se dozví mnoho nových věcí o přírodě kolem a historii celého místa
• program v chovné stanici psů pro tažná spřežení – sice krátký, ale zato zajímavý

⇒ Dalším důvodem, proč Denali národní park navštívit, jsou polární záře. Protože se nachází blízko k polárnímu kruhu, je zde šance vidět auroru velice vysoká. Můžete za tímto účelem sledovat webové stránky aurorawatch nebo prostě jen vzhlížet v noci, spíše kolem 1. hodiny ranní, k obloze. Více o fotografování polárních září se dočtete zvlášť v mém článku Aurora Borealis – krása polární záře.

7. Healy a „magic bus“

Obec Healy se nachází asi 20 km na sever od Denali národního parku, kde jsem strávila skoro celý týden. Přespávat na většinu nocí jsem jezdila právě do Healy, kde se vedle benzinky nachází malé parkoviště i s venkovním WC. V benzince je pak vzadu menší prostor se stolky a mikrovlnkou, kde si můžete ohřát i vlastní jídlo, v klidu povečeřet a pobavit se s ostatními cestovateli.

Healy je také známé tím, že se tu vedle místního baru nachází replika slavného autobusu „Magic bus“ z filmu Útěk do divočiny (Into the Wild). Mladý Američan, který se rozhodl vystoupit z proudu pravidel a tlaku většinové společnosti, zde zemřel na otravu jedovatými bobulemi. Ten opravdový starý školní autobus se nachází o 3-4 dny chůze dále, po tzv. Stampede Trail.  Magic bus je přesto (nebo právě proto?) lákavým cílem pro mnohé cestovatele. Nicméně jen málokteří jsou opravdu dobře fyzicky připraveni a vybaveni vším potřebným jako jsou mapy, kompas, lékárnička a věci pro přežití v divoké přírodě, včetně „bear proof“ barelu na jídlo. Strážci národního parku proto neradi slyší o dalších dobrodružných turistech mířících za tímto autobusem. Podle nich byl hlavní hrdina kultovního filmu jen nezodpovědný floutek, který zbytečně zemřel. Kdyby si prý totiž obstaral potřebné informace od správy národního parku, věděl by, že jen 5 km od něj se nacházela jedna z „ranger station“, kde by mu obstarali potřebnou pomoc.

Pokud se chcete k „magic busu“ vydat, budťe tedy zopovědnejší. Se sháněním informací můžete začít tím, že si přečtete hezký článek, jak se sem vydali dva Češi. Je nutné přebrodit dvě velké řeky Savage river a Taklanika river. Dobré načasování, kdy je hladina vody nejnižší, je tedy klíčové. Já jsem však po mé jen jednodenní zkušenosti pohybu v místním trnitém a neprostupném terénu tajgy neměla žádnou chuť se na tuto pouť vydat. Stačilo mi vyfotit se s replikou autobusu v Healy.

Kam dál?

A už nám zbývá pro příště jen poslední 5. díl o Aljačce, ve kterém se dozvíte o mém týdenním stanování v kempu za elektrickým plotem v království obrovských medvědů hnědých v Brooks Falls, v Katmai národním parku.

Líbil se vám tento článek? Vznikal celých 9,5 hodiny! Pokud máte pocit, že by si zasloužil nějaké ohodnocení, můžete se podívat, jaké jsou možnosti mě podpořit. A nebo mi rovnou kupte virtuální kafe – klidně zvládnu i dvě nebo tři 🙂

Čtěte také předcházející díly seriálu o Aljašce:

• Aljaška I. – Moje cesta na sever z Kanady po Alaska HWY
• Aljaška II. – „Zlatý okruh“ aneb Po stopách zlatokopů a medvědů
• Aljaška III. – Záliv Prince William Sound + Kenai poloostrov
• Střípky z USA – Aljaška – fotopřehled nejkrásnějších míst Aljašky
• Fotogalerie Aljaška  – prohlédněte si nejlepší fotografie z Aljašky
• Aljaška V. – Katmai NP, Brooks camp – království aljašských medvědů