Když jsem byla ještě dítě a sledovala spoustu přírodopisných dokumentů od National Geographic, snila jsem o tom, navštívit jednou Aljašku. Tenkrát jsem ještě netušila, že se mi to splní … A také jsem netušila, že po měsíci cestování po Aljašce mě ještě něco překvapí. Viděla jsem tu už majestátní ledovce, čarokrásné fjordy, tichá zátiší kolem jezer nedotknutá lidskou rukou a spoustu divoké zvířeny. Týdenní pobyt v Katmai národním parku, v Brooks kempu za elektrickým plotem, však byl opravdovou třešničkou na dortu mé aljašské zkušenosti.

Katmai národní park

Tento 5. díl je závěrečnou částí mého seriálu článků o Aljašce. Rozhodla jsem se celý jeden díl věnovat pouze Katmai národnímu parku, protože to je bezesporu unikátní místo, přezdívané jako „království obrovských aljašských medvědů“. Právě zde bylo nafilmováno společností National Geographic nejvíce snímků medvědů hnědých, které jsou součástí mnoha jejich dokumentů o přírodě. Poskytly také podklady Walt Disneymu k vytvoření působivého filmu „Bears“ (Medvědi). A uvidíte-li někde fotografie medvěda stojícího nad vodpodádem a s lososem v tlamě, bude se pravděpodobně jednat taktéž o místo v Katmai národním parku, zvané Brooks Falls.

Brooks Falls

Známé vodopády Brooks Falls se nachází na řece Brook mezi jezery Brook a Naknek. Jde o místo v nitru Katmai národního parku, které ožívá zejména v červenci, kdy tudy táhnou lososi z oceanu do Brook jezera, aby se zde vytřeli a položili tak základ nové generaci. Neuvěřitelné volání přírody nutí lososi překonat až 4.000 km vzdálenosti, na nichž se nachází i další překážka v podobě 1,8 metru vysokého Brooks vodopádu, nad kterým čekají s otevřenými hubami obrovští aljaští medvědi.

Nad Brooks vodopádem čekají obrovští hladoví medvědy. Pro lososi je to tedy v pravém slova smyslu zápas na život a na smrt.

Druhý tah lososů přichází v první polovině září. Není již tak silný, což prozrazuje i nižší koncentrace medvědů na vodopádu. Zatímco v červcenci zde můžete z vyhlídkové plošiny vidět až 25 různých medvědů ve stejnou chvíli, v září už to je jen kolem 15ti. Rekord pozorovaných medvědů v červenci byl až 43 kusů! V září však máte vyšší šanci se vůbec do Brooks campu dostat. On-line rezervace chatek a kempu se otevírá začátkem roku a je skoro nemožné dostat nějaký volný termín v červenci. Já jsem dělala rezervaci v druhé polovině srpna a stále tam byly volné termíny na kemp na září.

Tah lososů je důležitou součástí aljašského ekosystému. Je na něm závislé přežití místní medvědí populace.

Brooks kemp

Brooks falls (vodopád) se svojí hlavní vyhlídkovou plošinou se nachází asi 1 km od areálu Brooks kempu. Celý areál kempu zahrnuje hlavní velkou chatu s jídelnou a společenskou místností s krbem pro trávení času za nepřízně počasí (což je zde naprosto běžné vzhledem k vlhkému pobřežnímu klima). Dále tu najdete návštěvnické centrum, menší chatky rozeseté po okolí (noc v jedné stojí $620 na osobu), několik piknikových přístřešků obehnaných elektrickým plotem, stejně tak jako asi 0.5 km vzdálené tábořiště. Právě v tomto kempu, chráněným elektrickým obvodem, jsem strávila celý týden. Nejprve jsem si myslela, že to bude příliš dlouhá doba a že by mi stačilo méně nocí, ale vysoká cena letenky (zpáteční za $750) a nízká cena ubytování (kemp za $12/ noc.) rozhodly. A byla jsem za ten celý týden šťastná! Místní počasí ovlivňované proudy od oceánu je totiž nevyzpytatelné. Slunečno bylo pouze první a poslední den mého pobytu v Brooks campu. Zbytek dní pršelo. Někdy na nějakou tu půl hodinku přestalo a to se všichni návštěvníci vyrojili ven z chatek či stanů, aby alespoň na chvíli shlédli za sucha medvědy, kteří se tu všude kolem potulovali.

Viditelný východ slunce všem rozjasnil tváře v příslibu krásného slunečného dne, nicméně v zápětí se opět zatáhlo a začalo pršet – už 4. den v kuse. Bezmoc. Další den strávený uvnitř chaty u krbu.

Pravidla Brooks kempu

Po příletu hydroplánem do Brooks kempu jsou všichni návštěvníci zavedeni jedním ze strážců parku do malého srubu, které je návštěvnickýcm centrem. Obsahuje expozici o přírodě národního parku a dokumentaci o jednotlivých medvědech, které výzkumníci označily jmény a nebo čísly pro snadnější orientaci. Na televizní obrazovce nám je promítnuto krátké naučné video, jak se v areálu kempu chovat a co dělat, když přijdeme do styku s medvědy,  kteří tu jsou pány ve svém království. Vzhledem k tomu, že zde nikdo, kromě strážců parku, nemá vlastní „bear spray“ (není dovolen při dopravě letadlem), jsme v podstatě vystaveni na milost či nemilost obrovských huňáčů, kterých tu žije kolem stovky. Nicméně Brooks kemp se pyšní tím, že za dobu svojí existence zde došlo pouze k jedné jediné fatální nehodě při setkání medvěda s člověkem a to navíc pouze lidskou blbostí. Nicméně dodržování pravidel kempu je bráno velice vážně a striktně vyžadováno:

  • Zákaz odkládání jakýchkoli předmětů v areálu kempu – přitahovalo by to totiž pozornost zvědavých medvědů (všechna pádla, neopreny, stativy, nepotřebné batohy, kempingové vybavení, holinky a podobné věci musí být skladovány ve speciálních přístřešcích s „bear-proof“ zamykáním)
  • Zákaz konzumace jídla v celém areálu parku, i drobných pochutin jako oříšky či müsli tyčky (lze pouze v určených přístřešcích obehnaných elektrickým plůtkem)
  • Elektrický plot není odolný vůči medvědům, jen slouží k tomu, aby je odradil (pokud tedy uvidíme medvěda, zbytečně nepřitahujme jeho pozornost, ikdyž jsme za plotem)
  • Zákaz pokládání batohu na zem (platí zejména pro fotografy, kdy se stávalo, že fotograf vytáhne z batohu fotoaparát a fotí, až zjistí, že je medvěd už příliš blízko a dá se kvapně na ústup, při čemž zapomene na batoh na zemi) – jakmile vás uvidí jeden z rangerů hned vás upozorní, ať si dáte batoh na záda
  • Dodržování minimální vzdálenosti od medvěda 50 yardů – to je celkem sporné pravidlo, protože i mě se stalo, že jsem se na stezce v lese mezi kempem a vodpádem potkala s párem medvědů. V tomto případě musíte ustoupit ze stezky do lesa a nechat medvědy projít a někdy byli až hrozivě blízko!
  • Doporučuje se po stezkách a v kempu pohybovat ve více lidech.
  • Děti do 16 let musí být neustále po dohledem rodičů.
  • V tábořišti je zákaz vaření na ohništi (pouze na vlastních malých kempingových vařičích – bomby k zakoupení u strážců parku nebo se „dědí“ po předchozích tábornících).
  • V tábořišti se smí konzumovat jídlo a vařit pouze v určených přístřešcích.
  • Skladování jídla ve stanu je přísně zakázáno.

Kempoviště za elektrickým plotem v Brooks kempu v Katmai národním parku.

Medvědi Brooks kempu a jak to tu funguje 

Medvědi v Brooks kempu (coastal brown bears) a okolních oblastech živící se lososi dosahují až šestinásobku velikosti grizzly medvědů, kteří žijí ve vnitrozemí (např. v Denali národním parku) a kteří nemají přístup k lososům. Majestátní vzezření těchto obrovských medvědů vám hned připomene, kdo je tu pánem. Kráčíte-li po stezce a naproti vám kráčí medvěd, je vaší povinností ustoupit do strany a nechat medvěda projít. Rybaříte-li na řece Brooks a medvěd se rozhodne rybařit na stejném úseku s vámi, je vaší povinností vystoupit z vody a přenechat toto místo huňáči.

Když se rozhodne medvěd, že si hodí šlofíka zrovna v rákosí pod mostem, který spojuje Brooks kemp a vyhlídkové plošiny, tak zkrátka strážní hlídka parku most uzavře a čeká se, až se medvěd probudí. Nicméně, to někdy trvá i 3 hodiny, což rozhodně není veselá zpráva pro návštěvníky, kteří zůstanou na druhé strany řeky stát v dešti a větru zmrzlí a hladoví.

Flegmatický medvěd č. 406 měl ve velké oblibě usínat v blízkosti mostu a zablokovat ho tak i na několik hodin.

Most se uzavírá také v případě, že se v jeho blízkosti vyskytne lovící medvěd nebo medvědice se svým mládětem, která se rozhodne že právě toto místo je skvělé na strávení herního odpoledne pro jejího potomka.

Trochu jiná situace je, když se medvědí rodinka objeví na pláži jezera Naknek, zrovna na přistávací ploše letadel a ve vzduchu krouží letadlo, které chce přistát. Jeden ze strážců parku se pak musí obětovat a jít medvědici s mláďaty vysvětlit, že je potřeba, aby změnily místo svého působiště.

Nezapomenutelný zážitek

I já jsem zde získala několik nezapomenutelných zážitků, kdy jsem stála sama tváří v tvář obrovským medvědům. Večerní návraty od tepla krbu společné chaty, zpět do tábořiště vzdáleného 500 metrů, na kterých jsem potkala hned dva huňáče a střihla to radši zkratkou přes les. Pozorování z vyhlídkové plošiny napadení medvědice a jejích mláďat starým mrzutým medvědem. Sledování, jak se mládě medvědice Poly snaží naučit chytit lososa. Ústup ze stezky a „prchnutí“ do bezpečí za branku vyhlídkové plošiny před dvěma medvědy, kteří se rozhodly jít opačným směrem než já, atd.

Pokud nepočítám, že celý pobyt v Brooks kempu byl neuvěřitelný a naprosto nevšední, pak jeden z nejsilnejší zážitků mi bude navždy připomínat tato fotografie:

Mířím po pěšině k vyhlídkové plošině na světoznámém vodopádu Brooks falls. Míjím dřevěnou budku s WC. Rozhodnu se jí využít. Po vykonání potřeby otevírám dveře a chystám se pokračovat v cestě. Nicméně na mě asi ze 4 metrů zírá obrovský medvěd! Rychle tedy dveře záchodků zavřu! Uff! To byl reflex! Chvilku počkám a pak s rozechvělým nitrem opatrně otevírám dveře WC znovu, abych zhodnotila situaci. K mému vyděšenému překvapení tam vedle sebe stojí medvědi dva! No to se mi snad zdá! Zamrkám..nojo, je to tak! Takže rychle zavírám dveře podruhé! … Tak jestli teď otevřu ty dveře a budou tam stát medvědi 3, tak už fakt nevím, to už mě asi fakt klepne, pomyslím si. S třesoucí se rukou otevírám znovu a vidím scénu: Dva medvědi odchází po pěšině. Uff, oddychnu si. Vzápětí však za sebou uslyším šramot a z lesa za mými zády vychází třetí obrovský medvěd! Pár rychlými skoky se ocitám znovu uvnitř záchodků. Ještě že ty rychlé skoky nenapadly toho medvěda. Nechtěla bych s ním poměřovat, kdo je rychlejší. No to se mi snad jen zdá…vidím tři medvědy během pár minut a nemám ani jednu fotku! Dodám si odvahy a opatrně otevřu dveře záchodků. Vidím posledního medvěda odcházet za prvníma dvěma, ještě mi věnuje poslední pohled a vzdálí se v zákrutu pěšiny. Bez dechu zůstávám zírat jejich směrem.

Až za několik momentů se objeví jeden ze strážců parku. Jsem šťastná že ho vidím a ptám se, jestli můžu jít s ním, že se tu sama bojím, že jsem právě potkala tři medvědy, kteří si to míří k vyhlídkové plošině u mostu. Okamžitě to oznamuje vysílačkou dalším strážcům parku a přikazuje pozdržet všechny lidi na plošině za plotem a nikoho nepouštět na stezku, dokud medvědi nepřejdou. A tak moje fotografie naposled se ohlížejícího medvěda zůstane alespoň pro ten den unikátní.

Doprava do Brooks kempu a ceny

Do Brooks kempu se dá dostat pouze lodí nebo malým hydroplánem. Odlety jsou možné z Anchorage a několika dalších míst jako Homer, Dillingham či Soldotna. Přestupní stanicí je přímořské rybářské letovisko King Salmon, kam zajištuje lety několik společností. Z King Salmon do Brooks kempu pak operuje pouze společnost Katmailand, která vlastní hydroplány schopné přistávat na vodě.

Moje zpáteční letenka od Katmailandu z Anchorage do Brooks kempu stála 750 USD. Kupovala jsem ji 2 týdny dopředu. Američané, kteří se mnou letěli, se zmiňovali, že někdy lze najít opravdu dobrý „deal“ (třeba půl roku předem) a lze využít kreditní kartu s air miles a letenka pak stojí třeba 150 USD. Já jsem tyto informace předtím bohužel neměla, takže jsem zaplatila plnou cenu.

Hydroplán na břehu Naknek jezera v Brooks kempu.

Z Anchorage do King Salmon je to 1,5 hodiny letu, do Brooks kempu pak už jen 15 min. Váhový limit na osobu tu je, ale ikdyž jsem měla skoro dvojnásobnou nadvádu, nikdo to neřešil.

Pokud máte málo času a chcete si do Brooks kempu udělat pouze jednodenní výlet, tuto možnost Katmailand nebo jiné společnosti nabízí také. Ceny se pohybují od 400 USD do 1.500 USD podle délky letu a délky přistání.

Brooks kemp jako životní zkušenost

Týdenní výlet do Brooks kempu byl bezesporu nejdražší položkou mého cestování po Aljašce. Nicméně rozhodně toho nelituji a myslím, že by se tam měl alespoň jednou za život vydat každý milovník divoké přírody. Odnesla jsem si odtamtud nezapomenutelné okamžiky, které bych jinde těžko zažila. Medvědi zírající na mě, jak otevírám dveře kadibudky, medvědice kojící mláďata na pláži jezera přímo přede mnou, medvídě hrající si s ubohým lososem – je to hračka nebo žrádlo?, obrovský medvěd přelézající přes most, který nás spojoval s areálem Brooks kempu, několik medvědů stojících vedle sebe nad vodopádem a lovících skákající lososy do tlamy přímo v jejich letu, … Kde jinde toto zažijete? To je Aljaška. To je Brooks kemp v Katmai národním parku.

 

Související články:

 

Líbí se vám tento článek?

Komentujte, sdílejte na facebooku nebo mě podpořte finančně.

 

 

Sdílet tento příspěvek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *