Počasí tohoto roku v kanadských horách hodnotí všichni místní jako velice netypické a nevyzpytatelné – zima se protáhla v podstatě až do června (a i v červenci nasněžilo), léto bylo pak hodně studené a letošní podzim 2019 trval asi tak týden a půl. Nestihla jsem tudíž zdaleka tolik podzimně podbarvených výletů, kolik bych si představovala. Když už totiž člověk konečně jednou pracuje na plný úvazek (což moji věrní čtenáři ví, že není tak úplně můj životní styl), nejde prostě šéfové v práci jen tak oznámit, „dneska si beru volno, protože je krásně a já jdu fotit zlatavé modříny do hor“. Seznam nejhezčích turistických stezek kanadskými Skalistými horami v podzimně zbarvené krajině mi tak zůstane inspirací pro příští rok. Letos jsem se dostala pouze s kamarádkou Aničkou a jejími rodiči na Pocaterra Ridge v Kananaskis a na populární stezku skrz údolí Larch Valley (25 km okruh Paradise Valley, Sentinel pass, Moraine lake).

Pocatarra ridge – jeden z populárních podzimních výletů – okružní túra na cca 6 hodin v Kanakaskis, Alberta, Kanada

Pohled na Larch valley ze Sentinel pass u Lake Louise, Banff NP

Doba jelení říje

Babí léto bylo zhruba 2 dny a potom přišla studená fronta a během dvou dní nasněžilo 25 cm sněhu (na jihu Alberty prý 1,5 metru – zprávy od mých kamarádů z Gladstone ranče). Všichni z toho byli trochu v šoku, zřejmě i místní jeleni wapiti, kteří poněkud utichli v době své říje. Každý rok se schází na místních dětských hřištích a na golfových kurtech, kde pořádají utkání podle vlastních pravidel. Obyvatelé městečka Canmore pak podle komunitního nařízení odstraňují veškeré překážky, o které by se mohli zápasící krasavci poranit (dětské houpačky apod.)

Král stáda ve West Canmore parku u řeky Bow river. Nebylo radno se příliš mísit do jeho záležitostí. Pobíhal kolem a hlídal si svoje laně dost majetnicky. Nejspíš očekával návštěvu nějakého vetřelce.

Snad jeleni stihli všechno, co potřebovali za ten letošní krátký podzim a na jaře se budeme moci těšit na nová roztomile neohrabaná mláďátka. Nicméně já jsem se se stádem s rozvášněným samcem v čele setkala letos bohužel jen jednou, a tak přikládám alespoň video z jelení říje z minulého roku.

Život v autě   X   „normální“ kanadský podnájem

Můj kočovný život v autě pro letošek končí. Napadlo prvních 25 cm sněhu (a brzy zase roztálo) a já se přestěhovala do ubytování ke starému známému Švýcarovi Andresovi. A co myslíte???? Kde jsem byla šťastnější?

Bydlení v autě má svoje nevýhody – je náročnější na organizaci jak prostorovou, tak časovou. Ale má i svoje obrovské výhody oproti normálnímu kanadskému podnájmu (viz níže). Pojďme se nejdříve podívat, co zde v kanadském městečku Canmore znamená „normální“ podnájem:

Vyznačuje se v lepším případě samostatnou jednotkou v podzemním patře. Tedy tam, kde máme v ČR sklep a uskladněné brambory a uhlí, tam se v Kanadě bydlí …

Výhody: levnější cena (750 CAD až 1300 CAD podle velikosti a počtu osob), v létě příjemně chladno, soukromí;

Nevýhody: tma i ve dne, žádný výhled z okna, zima (hlavně od podlahy) a hluk z horního patra (podle počtu obyvatel nahoře).

Nutno dodat, že kanadské baráky nejsou stavěné tak jako ty v Čechách. Žádné poctivé zdivo. Většinou se jedná o směs dřevotřísky a plastů, aby byl dům co nejlevnější. Co na tom, že v létě je v něm vedro a v zimě zase zima, protože neudrží teplotu? Co na tom, že je slyšet od sousedů i mňouknutí kočky a při zaklapnutí dveří se otřese celý dům?

Podzimní barvičky v Highwood pass v horách v Kananaskis, Canadian Rockies.

Další variantou bydlení v Canmore (když ne v jednotce „v podzemí“) je sdílení s dalšími osobami (ať už v podzemí, přízemí nebo v patře). Takhle bydlí většina místních obyvatel, ať už přistěhovalců, dočasných pracovníků na Working Holiday vízech nebo i místních Kanaďanů. Náklady na ubytování jsou totiž v Canmore vysoké a sdílením je člověk může snížit až na 500 až 800 CAD/měs. za pokoj. Sdílení je asi celkem fajn, když si spolubydlící rozumí, jsou čistotní a ohleduplní a chápou, že přes dřevotřískové zdi domu je všechno slyšet. Moje ubytování je však trochu hlučnější a rušnější, než jsem očekávala. Například dnes ráno mě probudilo rozsvícené světlo a pronesené „sorry“. Achjo …včera se nastěhoval nový host do pokoje na pronájem přes airbnb a zřejmě si v 5 hodin ráno spletl můj pokoj s koupelnou, když tápal po tmě chodbou. V 6.30 ráno už zase vstávají 4 děti, které bydlí v horní patře. Mají takhle po ránu dost otřesný zvyk házet si dřevěnými kostkami po podlaze přímo nad mým pokojem! Když už tedy rozmrzelá, nevyspalá vstanu, musím často čekat frontu na koupelnu. 6 lidí na jednu koupelnu se záchodem je prostě moc, zvláště když nás děti z horního patra probudí ve stejnou chvíli.

Abyste rozuměli, dolní patro, kde bydlím, má 4 pokoje + kuchyň. Jeden pokoj obývám já, druhý malá ale rázná Filipínka, která ráda tříská v 6 hodin ráno dveřmi, a další dva pokoje majitel pronajímá turistům přes airbnb (chcete-li slevu na první ubytko, klikněte zde).

Někdy jsme tedy v dolním patře jen dvě s Filipínkou, někdy až 6 lidí. Ze známosti jsme s Andresem udělali „good deal“. Budu platit nízký nájem a za to se mu budu starat o pokoje, uklízet po návštěvách a připravovat k dalšímu pronájmu. Teď je „slow season“, takže s tím nebudu mít tolik práce, protože nejvíc hostů přijíždí v létě. Ale jakmile Andres odjel za svojí přítelkyní do USA, zjistila jsem, že mám v podstatě druhou práci! Uklízím pokoje 3krát týdně, když přijdu unavená ze své práce v JK bakery a nebo ještě večer kolem 22.hodiny, když přijdu z lezení nebo z posilovny. Do toho vstávám kolem 6. hodiny ráno každý den, podle toho, jestli mě zrovna vzbudí spolubydlící Filipínka nebo děti z horního patra, na které nepomáhají ani špunty do uší. Po prvních dvou týdnech nevyspání a pocitu nulového soukromí (hosti z airbnb totiž často omylem vlezou do mého pokoje nebo do naší soukromé kuchyně) jsem usoudila, že tohle byl opravdu „skvělý nápad s bydlením“, a že už se těším na jaro, až se budu moct přestěhovat zpět do svého auta! Škoda jen, že je teprve říjen a jaro zatím v nedohlednu!

Výhody bydlení v autě:

  • žádný nájem
  • žádní spolubydlící
  • relativně ticho a klid podle toho, kde zaparkujete na noc
  • pocit volnosti a svobody
  • výhled na východ a západ slunce přímo z postele, když dobře zaparkujete 🙂

Nevýhody:

  • žádná kuchyň – vaření na malém kempingovém vařiči a následné mytí nádobí v provizorních podmínkách vyžaduje pár hodin času, které jsem odmítala tomuto obětovat, unavená po práci
  • na WC je vždy potřeba najít vhodné místo, popřípadě zanechat toho, co právě děláte a dojet na benzinku, do parku nebo sportovního centra
  • sprchu naplánovat vždy v otevíracích hodinách sportovního centra – to je tedy trochu omezení, když skončíte v léte třeba výjezd na horském kole ve 20.50 hodin, jste špinaví a zpocení a Elevation Place se zavírá o víkendu ve 21 hodin (děkuji kamarádi v Canmore za příležitostné poskytnutí vaší sprchy!)
  • neustálé uklízení uvnitř auta a organizování věcí – to by jeden neřekl, jak snadno se můžou věci ztrácet na tak malém prostoru, pokud se nedají vždy na svoje místo
  • parkování na noc bylo tento rok v Canmore obtížnější než kdykoli předtím – omezená doba stání za Save on Foods supermarketem a zákaz parkování přes noc na mém oblíbeném parkovišti u informačního centra za městem
  • nedostatek soukromí, když chce být člověk sám po celodenní „socializaci“ v práci – ti, kdo pracují s lidmi to pochopí – člověk je tvor vrtošivý a věčně nespokojený a standardy kanadského servisu jsou vysoké … neustálý úsměv a přívětivá komunikace se zákazníky všeho druhu i nálady … to jednoho vyčerpá tak, že pak aspoň 2 hodiny nechce s nikým mluvit, zejména introverti mě pochopí … jenže když po práci nemáte kam jinam jít než do sportovního centra, ať už sportovat nebo jen na internet, a potkáváte samé známé, musíte se s nimi chtě nechtě trochu pobavit (= další psychické vyčerpání)

Tato „vzpomínka“ na mě vyskočila minulý týden na facebooku… takže už je to 5 let, co jsem přijela poprvé do Kanady. 5 let, co jsem poprvé zakusila volnost v mém vlastním autě (= domově na kolečkách), dalších procestovaných 5 let života. Čas vzrušujícího a nekončícího poznávání různorodosti světa! Kdo se nudíte, vyrazte cestovat 🙂 Už se nikdy nudit nebudete! 🙂

  • závislost na počasí – teplota „domova“ je podle teploty venkovní … když je vedro, je vedro i v autě, když mrzne, je i vevnitř teplota kolem nuly
  • uskladňování potravin v „ledničce“ v autě je trochu komplikovanější … přes léto se jídlo rychleji kazí, i když do ledničky sypete pravidelně led, v zimě (tedy už od září) zase nemáte problém se sháněním ledu do ledničky, ale spíš jak si nevylomit zub, když si chcete ráno kousnout do zmrzlého banánu nebo jablka 🙂

Z tohoto výčtu to vypadá, že nevýhody převažují nad výhodami, nicméně ze svého dnešního pohledu a zkušenostmi s ubytováním musím říct, že jsem v autě byla šťastnější! Už aby bylo zase jaro!

Three Sisters viewpoint, Canmore – dříve úplně neznámé místo u mokřiny mezi silnicí a řekou Bow river – dnes díky google mapy velice populární místo pro fotografy východů slunce

Moje kanadská víza

V minulém článku Zápisky z kanadských hor 3 jsem zmínila, že jsem požádala o zařazení do programu Alberta Provincial nominees, jakožto další potřebný krok směrem ke kanadské rezidenci. I přes drobné nasekané chybičky, netrvalo ani 2 měsíce a přišlo mi schválení této žádosti. Hurá! Zvou mě dále k přihlášení se do dalšího programu, tentokráte do programu federální vlády (provinční vláda moje víza už schválila, což lze považovat za poloviční vítězství). Nicméně federální vláda se svým programem Express Entry tvrdošíjně odmítá s provinční vládou spolupracovat a tak ty všechny dokumenty, co jsem posílala vytištěné provinční vládě, nyní musím někde naskenovat (ano, knihovna je nejlepší a nejlevnější volba) a poslat znovu, tentokráte on-line federální vládě. A tak začíná stejné kolečko – knihovna, kancelář mé zaměstnavatelky s žádostí o stejné papíry, ale v elektronické formě, znovu knihovna. A vyplňování stejných formulářů se stejnými hloupými dotazy … Co jste dělala v posledních 10ti letech? Napište všechny adresy, kde jste žila za posledních 10 let. Všechny zaměstnavatele. Všechny cesty do zahraničí a jaký účel měla cesta …. Já jsem tedy dost puntíčkář a špatný lhář k tomu, ale po 2 hodinách vyplňování těhle nesmyslů (čte to proboha vůbec někdo z těch kanadských úředníků???) jsem už byla s trpělivostí u konce a dost jsem svoje odpovědi zkrátila. Fakt si nepamatuju, kde přesně jsem kdy pobývala, zvláště, když posledních 10 let víceméně jen cestuju! Dorazila mě otázka na pohlaví mých rodinných příslušníků … Jak se jmenuje tvůj bratr, kdy se narodil, kde a jakého je pohlaví? … jako vážně?!?! Bratr … jakého je asi pohlaví? Je zde na výběr A) muž B) žena C) neznámé D) jiné. Tak brácha? co bys vybral? V Kanadě dbají na to, aby nebyl nikdo dikriminován, proto prý dávají takto volbu i těm, co si ještě nejsou jistí 🙂

Také časová lhůta 2 měsíce na nahrání všech nesmyslných formulářů mě trochu vyděsila, zvláště, když jen čistý čas vyřízení žádosti o vydání trestního rejstříku z Nového Zélandu trvá 21 dní. A jak se o něj sakra vůbec žádá? A jak a kde si přeložit a notářsky ověřit výpis z českého trestního rejstříku? A kam jet na tu povinnou lékařskou prohlídku? A jak napsat správně referenční dopis od minulého zaměstnavatele? Trochu jsem zalitovala, že jsem si nezaplatila tu právničku! Teď abych sháněla informace, kde se dá. Píšu na facebooku, googlím, volám známým a na ambasádu…trochu stresu a nervů, ale nakonec se postupně dopátrávám toho, co potřebuji vědět.

Žádost na Zéland odeslána on-line (nezbývá než čekat), trestní rejstřík jsem si nechala zaslat přes datovou schránku (skvělá věc, když hodně cestujete – díky Ivoši) a přeložila mi ho certifikovaná česká překladatelka v Kanadě Hana Kucerova za $47 do druhého dne přes e-mail. Na lékařskou prohlídku jsem vybrala jednoho z lékařů ze stránek kanadské vlády poblíž centra Calgary, kde to znám a zároveň to je dále od centra, takže není problém s parkováním. Za 10 minut času lékařky a vyplněný papír jsem zaplatila 225 dolarů. Následuje přejezd asi 5 km do dalšího zdravotnického zařízení (chápete to, že tak vyspělý západní stát jako Kanada nemá jednu kliniku, kde by člověk pořídil všechno jako v ČR?). Zde mě čekal odběr krve (omdlím jim tam nebo ne?) a vzorek moči (samozřejmě se mi v tu chvíli zrovna nechtělo!), dalších 55 dolarů. Mezitím jsem nechala auto v servise na přehození nových pneumatik (ty staré už neměli žádný vzorek, 345 dolarů) a pak už jsem spěchala, abych stihla ještě v jiném zařízení povinný rentgen plic (vysvětlí mi někdo, proč se lepí izolepou na bradavky ty železné kuličky?). Dalších 80 dolarů, za asi 3 minuty práce doktora (ale na recepci jsou 3 pracovnice, které musí někdo zaplatit že?). K tomu dostávám automatický telefonát, že mi byla udělena pokuta za rychlost a že se můžu odvolat na ministerstvu spravedlnosti. Bezva. Paní doktorka mě politovala (ne můj zdravotní stav, ten je v pořádku) a dala mi webovou adresu www.rooco.ca, kde lze údajně snížit pokutu při řízní vozidla až o 15%! To jsem ještě neslyšela! Máme něco takového v Čechách??? No, za zkoušku to stojí. Každopádně po tomhle jednom dni v Calgary, kde jsem si „vyhodila z kopejtka“ a koupila si ještě nové boty a kalhoty v MECu, jsem pochopila, proč je dobré mít na účtu nějaké rezervy 🙂

A při pátrání po tom, co bude dál s mými vízy jsem zjistila, že v přechodné době musím požádat o náhradní pracovní víza (bridging work permit) a nesmím v tu dobu opustit Kanadu (pozn. aha, tak prý to není tak úplně pravda). Zkrátka ideální doba na dovolenou bude teď v zimě, ještě než mi začátkem dubna skončí vízum. Však už nějakou změnu potřebuju! Vzhůru za dalším dobrodružstvím! 🙂 Tak kampak to bude tentokrát? 🙂 (dozvíte se v dalším článku za měsíc)

Podzimně zbarvené modříny v Larch valley, na populární turistické stezce v Lake Louise. Banff NP.

 

Související články:

 

Facebook komentáře
Sdílet tento příspěvek

Jeden komentář k "Zápisky z kanadských hor 4 – Barvy podzimu"

  • S tím ubytkem to je fakt masakr. Když jsem to četl, říkal jsem si jestli to za to vůbec stoji… Drž se! Btw fotky jsou nádherný. Jsi fakt talent! Držím palce ať všecko dopadne tak jak si přeješ:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *