Chorvatský region Dalmácie vyniká skvělými možnostmi sportovního lezení. Navíc je zde podnebí teplejší než v Čechách, a tak je ideální komplementární destinací k lezení v naší domovině. Když je ještě na jaře (nebo už později na podzim) chladno na lezení v ČR, Chorvatsko není zas až natolik vzdálenou zemí, aby se tam nedalo na několik lezeckých dní vyrazit.

Minulý rok jsme si užili říjnové lezení a trekování v národním parku Paklenice u Zadaru a listopadový výjezd za lezením na Hvar. Letos jsem se konečně i já podívala do přímořského letoviska Omiš s nesčetnými možnostmi lezení přímo v městečku ale i v blízkém okolí.

Omiš – nejlepší lezecká základna Dálmácie

Během našeho zářijového lezeckého výjezdu jsme zalezli hned v několika lezeckých oblastech dalmáckého pobřeží. A právě Omiš se ukázal jako nejlepší základna pro naše výpady do okolí (Brela, Makar, Drašnice). Jednak jsme tu měli od horolezeckého oddílu HO Stěžery zařízený fajn hotýlek s polopenzí, a druhak jen samotné městečko Omiš nabízí 14 lezeckých sektorů! Docházková vzdálenost je zanedbatelná, protože nejznámější sektory se nachází přímo u silnice, kde lze i zaparkovat auto přímo pod skalami.

Dlouhé pobřeží Omiše nabízí dostatek místa i pro ty, kteří neholdují sardinkovému způsobu ležení na pláži. Dokonce i nová pláž s promenádou kousek od centra Omiše a se sprchami zdarma (což např. v Brele a jejím okolí nenajdete) lákala dostatkem místa a průzračně čistým mořem. Omiš zažívá rozkvět i v oblasti sportovního vyžití. Minulý rok zde byl nově otevřen areál Zip-line 150 metrů nad zemí a s celkovou délkou 2.100 metrů. V nabídce místních aktivit je i raftování na krásné řece Cetina a canyoning. Sami se pak můžete vyšplhat jednoduchou ferratou obtížnosti A až nahoru na malý hrádek s nádherným výhledem na celé městečko a ústí Cetiny. Velmi populární jsou zde výlety na kolech po okolí. Pro zpestření lezení můžete vyzkoušet Deep Water Solo na místním pobřeží nebo vícedélky vzadu za hydroelektrárnou na skalnatém útesu Ilinac (viz dále).

Ideální doba pro lezení

Jaro až do května, podzim i zima (v sektorech na slunku). My zde byli prvních 10 dní v září a bylo to celkem brzo – i my teplomilní jsme vyhledávali na lezení stín. V na jih obrácených sektorech jsme si totiž brzy kolem poledne připadali jak grilovaní syrečci. Naštěstí v prvních dvou sektorech za tunelem je až do odpoledne stín a v posledním téměř celý den.

Vybavení a jištění

⇒ Lano: Stačilo nám lano 70 metrů dlouhé a 12 expresek.

⇒ Obtížnost cest: Klasa v Omiši sice dost kolísá (např. jedno 6b+ může být lehčí než vedlejší 6a) a je celkově tvrdší, ale všechny cesty jsou dobře odjištěny borháky (nebo nýty) a lze najít i lehké cesty pro začátečníky a děti (např. sektor za tunelem Babina bara).

⇒ Lezecký knižní průvodce: Croatia climbing guide je geniální all in pro celé Chorvatsko (vyjma národního parku Paklenica, pro který je samostatný průvodce). Zakoupíte ho online nebo v chorvatských knihkupectvích a lezeckých obchodech. Nově vznikající oblasti lze pak dohledat podle on-line odkazu z knihy. Jen bych ráda upozornila, že tento poslední vydaný průvodce (2019) obsahuje dost chyb. Např. ve starším průvodci je cesta Gita v sektoru Vojan (za tunelem) značená jako 7a+, zatímco v tomto novějším je jako 6c+, a u jiné cesty je psané, že má 30 metrů a přitom ani 70 metrů lana na slanění nestačilo.

Volně ke stažení je samostatný průvodce jen pro Omiš zde (a odpovídá lépe skutečnosti než knižní průvodce).

Tipy na hezké lezecké cesty v Omiši

⇒ Sportovní jednodélky:

Hlavní lezecké sektory se v Omiši nachází podél silnice na levém břehu řeky Cetiny. Sektor Planovo najdete hned za velkým placeným parkovištěm ještě před tunelem. Zdarma se dá zaparkovat na menším parkovišti hned u skalního útesu vedle řeky. Tento sektor si oblíbí milovníci rajbasů. Jsou zde ale i chytovatější cesty. K mým oblíbeným patřily:

• Bože oprosti 5c
• Svemir 6a
• Kokica 6a+
• Rosa Luxembourg 6a

Sektor Babina bara je hned za tunelem a na svém začátku má lehčí cesty od 5a po 5c. Dále tu najdete až 7c a toto je právě sektor, kde je číslování cest dost nevyrovnané. Např. cesta Me too hike rozhodně není pro lidi s nižším až průměrným vzrůstem rozlezové 6a, zatímco vedlejší Mama Mira je lehčí 6b. Moje oblíbené cesty zde:

• Zorka 6a+
• Gampi 6c+
• Mama Mira 6b

Dále podél silnice následuje sektor Visoke polje, kde lze zaparkovat auto podélně nebo naproti na menším odstavném parkovišti. Hezké cesty zde jsou:

• Twist off 5c
• Za Stanislava 6b
• Za miljenku 6a

V sektoru Vojan je spousta hezkých cest a zřejmě nejméně lezců, protože to je nejvzdálenější oblast v řadě podél silnice od Omiše (i když stále v pohodové docházkové vzdálenosti). Doporučuji:

• Čuvita 6a
• Njunjavi 6a
• Plaurita 6a+
• Splitsky Imid 6b

⇒ Sportovní vícedélky v Omiši:

Přímo v Omiši je pro vícedélkové lezení nejznámější skalní útes Ilinac. Nachází se na pravé straně řeky Cetina (tedy naproti od výše zmíněných jednodélkových sektorů). Jeďte po silnici na pravém břehu řeky až dozadu k hydroelektrárně a odkud pěšky po naučné stezce. Odbočka ke skalám nahoru doleva bude značena, nicméně nástupy cest už značeny nejsou a velice špatně se hledají. Po neúspěšném pátrání po vícedélce, kterou jsme si vybrali, jsme pokračovali dále podél skály, až jsme narazili na snáze rozpoznatelné začátky cest Rambo 6a a Freedom 6b.

S Rosťou se pouštím do 7 délek cesty Freedom a po 3,5 hodinách (220 metrů lezení) na sluneční výhni jižní stěny jsme už nahoře a scházíme stínem lesíka dolů na opačnou stranu kopce k vesnici Gata. Tady nás vyzvedávají autem kamarádi a sjíždíme serpentinami zpět dolů do Omiše (lze také využít stopování, pokud nemáte domluvený odvoz). Lezecké cesty na Ilinacu více vpravo jde po vylezení sejít dolů k hydroelektrárně po vlastních turistickou pešinkou.

Další tipy na vícedélky můžete najít třeba v tomto souhrnném lezeckém průvodci Omis guide.

Brela – slunná lezecká perla Dalmácie

Pokud hledáte lezení s pohodovým krátkým nástupem a vhodné i pro děti, pak je Brela tou pravou volbou. Od Omiše se nachází jen cca 30 minut jízdy autem na jih. Velké množství lehkých cest najdete zejména v prvních sektorech od malého parkoviště se žlutou cedulí Penjaliště Brela. Skalní stěna je otočená na jih. Zatímco tedy lezení v létě je zde kvůli horku takžka nemožné, od podzimu až do jara je naopak velice příjemné vyhřívat se v paprscích chorvatského slunka. To jsme zažili na vlastní kůži minulý rok, když jsme zde zastavili na jeden lezecký den po cestě za lezením na Hvaru.

Na Brele najdete specifické velké díry s ostrými dobře beroucími okraji, ale i rajbasové lezení a téměř gymnastické cesty, ale hlavně všechny nádherně dlouhé. Lano 70 metrů nám zde stačilo a pokud bylo třeba lézt některou 50 metrů dlouhou cestu jako dvojdélku, využili jsme dobře zajištěných štandů z řetězů a karabin nebo „prasátka“.

⇒ Lezecký průvodce: Knižní lezecký průvodce Croatia obsahuje samozřejmě i oblast Brela. Pokud ho nemáte nebo chcete z nějakého důvodu pouze Brelu, tak starší samostatný lezecký průvodce na Brelu si můžete v pdf stáhnout tady (neobsahuje však novější cesty).

⇒ Doporučené cesty:

• Rozario taxi 6a+ (na svoji obtížnost celkem těžká, ale zajímavá, sektor B)
• hezká cesta s nezjištěným jménem mezi Odiseja a Siniša (sektor B – nástup sokolíkem, odhadnuto jako 6b)
• Pfeilerharmonie 5c, 5c (krásná dvojdélka v sektoru B)
• Nostromo 6c/6c+ (sektor F – ve výše zmíněném průvodci jako sektor E, kratší cesta s boulderovým nástupem)
• Graphic equalizer 6b, 6a (sektor F, boulderový začátek, hezká zajímavá cesta, lze pokračovat 2.délkou rajbasovým lezením)

Makar – nová lezecká oblast

Nově vznikající oblast nad Makarskou riviérou nabízí zajímavé rozumně očíslované cesty s dobrým sportovním zajištěním. Krásné výhledy na mořské pobřeží a ostrovy Brač a Hvar získáte už od parkoviště. Na začátku září se dostanou sluneční paprsky na skalní stěnu cca ve 13 hodin, takže je dobré si přivstat a stihnout odlézt většinu cest do té doby. Pak už je příliš velké horko na lezení. Jinak přes pozdější podzim až do pozdního jara je to ideální lezecká destinace svou situovanoustí k jihu. Zalezou si zde všichni, kdo lezou mezi 5b a 6b (vícedélku s 6c nedoporučuji – viz níže).

⇒ Lezecký průvodce: Tím, že Makar je nová lezecká oblast, v oficiálním knižním průvodci z roku 2019 ji ještě nenajdete. Průvodce Makar climbing guide v .pdf si můžete u mě stáhnout výměnou za „virtuální kafe“ za 2 eura. Tím podpoříte i moji další tvorbu, za čež vám děkuji.

⇒ Vybavení a doporučení: Co se týče lana, stačilo nám 70 metrů lano (ale stačilo by zřejmě i 60 metrů). 3délkovou cestu Glavno da se klajmba 6a, 6c, 6c příliš nedoporučuji. Vylezte si první délku a počítejte s tím, že na 6a je dost těžká (oproti okolním 6a). Druhá délka je kratší a vede přes převísek, kde jsou přidělané umělé chyty ze stěny. Pak se leze zarostlým traverzem doprava a dále rozlámaným terénem s padajícími kameny a trnitými keříky až ke štandu s obrovskou karabinou a spoustou volných kamenů kolem. Třetí délku jsme v hustém porostu nenašly a celý doškrábaní a špinaví od sypající se hlíny jsme raději slanili zpět dolů. Ostatní cesty, co jsme lezli (6a-6a+) se nám moc líbily.

Drašnice – divoké lezení nad suťoviskem

Nad mestečkem Drašnice s příjemnou turistickou pláží a malým přístavem, se vypíná rozlehlý obrovský masiv skal táhnoucí se do široka podél pobřežní silnice. Jen jeho malá část je však sportovně zajištěna a tuto lezeckou oblast najdete pod jménem Drašnice. Není tolik populární a i já bych doporučila jen ty 4 nebo 5 cest přímo dole u parkoviště. Nejsou uvedeny na internetu ve výše zmíněném odkazu, ale najdete je v knižním průvodci Croatia. Jsou to cesty (jmenováno zprava doleva):

• Torcida 5a
• Bečki odrezak 6a
• Medora 6a+ (velice hezká)
• dále je nějaké 6b

K ostatním sektorům vede nástup prudce do kopce suťoviskem s pichlavými keříky a i když vypadá na dosah, zabere vám minimálně půl hodiny až hodinu. Lehké položené cesty v sektoru Zut – Visoci jako např. Medvidine 4b jsou ještě ok, ale např. navazující druhá délka Zagon 6c+ je velice lámavá, odjištěná s dlouhými odlezy a těžko říct, jestli je to stále jen 6c+ vzhledem k počtu stupů a chytů, které se jen pod námi rozpadly a nenávratně zmizely dole v suťovisku.

K nejvýše položenému sektoru Ploce k údajným 6áčkám nám trval nástup cca 40 minut po sypajících se kamenech (a zpět dolů snad ještě déle) a cesty byly totálně zarostlé břečťanem. Vlevo lezli dva Slováci 6c vícedélku a slyšeli jsme odtamtud neustálé padání obrovských kamenů a jejich upozorňující křik. Byli jsme rádi, že jsme pro nás novou oblast prozkoumali, ale jednou to zde stačilo 🙂

Líbil se vám tento článek?

Pozvěte mě za něj na virtuální kafe 🙂
Podpoříte tak vznik dalších článků.

(cena jednoho kafe jsou 3 eura)

---

⇒ Tipy na další skvělá lezecká místa najdete v sekci Lezení.

---

Cestujete rádi?

Chcete dostávat upozornění na nové články a tipy?

Nebo mě sledujte na mém facebooku.

---