Nebála jsem se o nic víc, než kdekoli jinde 🙂 Ale sama bych si asi tuhle destinaci nevybrala…. právě díky těm předsudkům, které všichni máme díky dnešním médiím! Nejhorší byly právě ty strachy na začátku – budu muset chodit stále zahalená, aby se mi něco nestalo, aby mě nechtěli vyměnit za velbloudy :), nebudu mít nikde dovolání … prostě typické xenofobní strachy, nasazené do hlavy naší společností … Jsem ráda, že jsem tam jela a získala vlastní zkušenost! Zahalená jsem nemusela být nikde (respektive v krátkém jsem také nechodila, protože bylo přece jenom chladněji, takže třeba v létě bych měla z těchto zemí jiné pocity) a všichni byli velmi milí a štědří. Hezké vzpomínky máme na beduíny u Malé Petry v Jordánsku, kteří nás pozvali na večeři, na které zrovna hodovali v poušti u silnice a pak nás vzali autem do vesnice, na milého taxikáře v Acabě, který nám dokonce zaplatil oběd 🙂 , na skvělého sekuriťáka v Betlémě v Chrámu Narození Páně, který nás protekčně nechal přeskočit hodinovou frontu, když viděl, že jsem unavení a promoklí. Odpovědět